Minulý čas – perfektum

Existují dva základní způsoby, jak v němčině vyjádřit minulost. Jeden je jednoduchý (préteritum – sloveso má jen jednu část) a druhý složený (perfektum – dvě části slovesa). Naneštěstí pro studenty je tím více využívaným způsobem ten o něco složitější, na který se dnes podíváme.

Tvoření

Perfektum se tvoří spojením tvaru sloves haben či sein a příčestí minulého.
Jak časovat slovesa haben a sein si můžete osvěžit v našem starším článku. Jak vytvořit příčestí minulé se dočtete níže.

Er hat mir geholfen. ^*1
Ich habe das Buch gelesen.  ^*2

Ich bin gefallen. ^*3
Er ist gesprungen.  ^*4

Příčestí minulé

K utvoření perfekta potřebujeme vědět, jak správně vytvořit příčestí minulé. Tvoří se zpravidla předponou ge- /gə-/ a koncovkou, která se liší podle typů sloves, jak uvidíme níže.

Pravidelná slovesa (slabá)

• přidávají koncovku -(e)t

Nepravidelná slovesa (silná)

• přidávají koncovku -en a často mění i kmenovou samohlásku

Smíšená slovesa

• přidávají koncovku -t (jako slabá) a mění kmen (jako silná)

Další upřesnění

Slovesa s odlučitelnou předponou vkládají ge- mezi předponu a kmen.

Předpona ge- není

a) u sloves s neodlučitelnou předponou

b) u sloves končících -ieren

Konkrétní zařazení slovesa si lze vždy dohledat v kvalitním slovníku, kde nalezneme tvary slovesa buď plné, nebo zkrácené (s vyznačením změn ve kmeni).
plná verze:

gehen /ˈɡeːən/ – ging /ɡɪŋ/ – ist gegangen /ɡəˈɡaŋən/  ^*5

stehen /ˈʃteːən/ – stand /ʃtant/- hat (SüD, ÖrD, SwD ist) gestanden /ɡəˈʃtandn̩/  ^*6

zkrácená:

rufen / -ie- / h. -u-
= rufen – rief – hat gerufen  ^*7

Haben či sein?

Zpravidla se používá pomocné sloveso haben. Sloveso sein užijeme u sloves, která znamenají pohyb z místa nebo změnu stavu.

Pohyb:

Ich bin zur Arbeit gegangen. ^*8
Wir sind gekommen. ^*9
Wohin seid ihr gelaufen?  ^*10

Změna stavu:

Sein Hund ist gestorben. ^*11
Bist du krank geworden?  ^*12

Výjimky z pravidla

Toto rozdělení je ale jen orientační. V obou směrech nalezneme výjimky z pravidla.
U sloves bleiben a sein nejde ani o pohyb, ani o změnu stavu a přesto s nimi užíváme pomocné sein.

Sie ist da allein geblieben. ^*13
Ich bin die ganze Nacht auf gewesen.  ^*14

Naopak jsou slovesa označující pohyb či změnu stavu, s nimiž užíváme haben. Jsou to
a) tzv. slovesa tranzitivní, tj. ta, která mají předmět

Laura hat die Küche betreten.  ^*15

b) slovesa zvratná

Hat er sich schon gewaschen? ^*16
Was hast du dir gewünscht?  ^*17

Lokální rozdíly

Použití haben vs sein se může lišit i v závislosti na regionu z nějž mluvčí pochází. Kvalitní slovník vás na toto rozlišení upozorní, např.

sitzen – saß – hat/SüD, ÖrD, SwD ist gesessen

SüD = Süddeutsche ^*18
ÖrD = Österreichisches Deutsch ^*19
SwD = Schweizerdeutsch  ^*20

Slovosled

Asi jste si všimli, že i v případě delších vět stojí příčestí minulé až úplně na konci věty.

Sie hat ein schönes Bild gemalt. ^*21
Ich habe ihm sofort geantwortet.  ^*22

Toto však platí pouze v případě jednoduchých vět. V souvětích je tomu jinak, ale to si povíme až v některém z pokročilejších článků.

Použití

Obyčejná minulost

Perfektum se používá pro obyčejné vyjádření minulosti (stejně jako préteritum). Užívá se hlavně pro konstatování jednotlivých faktů, zejména při otázkách a informacích v běžné konverzaci.

Was hast du gestern gemacht? – Ich habe Musik gehört. ^*23
Ich habe den Film letzte Woche gesehen.  ^*24

U slovesa sein, modálních a některých dalších sloves (např. wissen) se však stále dává přednost jednoduššímu préteritnímu vyjádření.

Warst du in der Schule? – Nein, ich musste zu Hause bleiben.  ^*25

Následky v přítomnosti

Perfektum také označuje něco, co se stalo v minulosti a má to následky v přítomnosti.

Der Mann ist gestorben. ^*26 (= a je tedy mrtvý – následek v přítomnosti)
Du hast einen Brief bekommen. ^*27 (= tady je, teď)
Er hat bis jetzt gelernt.  ^*28

Lokální rozdíly

Použití perfekta a préterita se liší v závislosti na oblasti, o které hovoříme. Např. v jihoněmecké němčině již převládá perfektum nad préteritem téměř všude.

---

Pro pokročilejší studenty:

Infinitiv místo příčestí minulého

U modálních sloves se namísto tvaru příčestí (gemusst, gekonnt…) dává přednost kombinaci dvou infinitivů:

Wir haben nicht kommen können. ^*29
Sie hat nicht tun wollen, was er von ihr wollte.  ^*30

Více se dočtete v článku Modální slovesa v minulém čase.

Stejně se ale chovají i některá další slovesa, pokud vytváříme kombinaci dvou sloves:

Sie haben uns warten lassen. ^*31
Er hat mich kommen sehen. ^*32
Hast du Jörgen rufen hören?  ^*33

Pokud ale zmíněná slovesa použijeme samostatně (jak modální, tak lassen, hören či sehen), tvoří perfektum běžným způsobem:

Das ist weniger, als ich gewollt habe. ^*34
Haben Sie es gesehen?  ^*35

Pokud používáme v perfektu možnost s infinitivem ve vedlejší větě, kde by podle pravidel mělo být určité sloveso (haben) na konci, přesouvá se haben před oba infinitivy.

Er war verärgert, weil man ihn informieren sollen hat.
Er war verärgert, weil man ihn hat informieren sollen.  ^*36

---

Závěr:

Ukázali jsme si, jak se tvoří perfektum a jeho základní použití. Jsou samozřejmě i další možnosti, jak ho použít (např. vyjádření budoucnosti), ale o těch si povíme v některém z dalších článků pro pokročilé.