Jak se dá rozlišit, zda použít předložku aus nebo von třeba ve větě, která je uvedená hned jako první příklad: „Die Kinder kommen aus der Schule.“ nebo „Die Kinder kommen von der Schule.“? Neznamená ta první věta spíš, že děti pochází ze školy než že jdou ze školy? Díky za odpověď.

V některých situacích jsou si předložky podobné, jindy lze použít jen jednu. V příkladu se školou to vypadá např. takto:

Ich komme aus der Schule. = Mám dnes už po škole. / Mám školu hotovou.

Ich komme von der Schule. = Přicházím z místa, adresy, kde je škola.

Ich komme von der Arbeit. = Přicházím z místa, adresy, kde pracuji.

Ich komme aus der Arbeit. = Vycházím ven (např. z kanceláře) a jdu domů.

Zdravím,
1.Niesom si istý či rozumiem tomu spájaniu predložky a členu.
Normálne keby nedošlo ku tomu zlíúčeniu tak veta: Warum gehst du nicht zur Arbeit?

Vyzerá takto? Warum gehst du nich zu die Arbeit?

Mimochodom ak niekde dochádza ku zlúčeniu predložky a členu tak to musím zlúčiť automaticky alebo je to niečo ako v angličtine kde si môžem vybrať:
„I have“ = I've" ?

2. Ak sa chcem spýtať:
Kedy ideš na úrad? Použijem taktiež predložku ZU?
Totižto v češtine a slovenčine sa používa predložka „NA“ úrad. Tak mám pochybnosti 

Vďaka

Vyzerá takto? Warum gehst du nich zu die Arbeit?

Musíte rozlišovat dva typy předložek:

a) ty které jsou VŽDY se 3. nebo VŽDY se 4. pádem, ať se děje, co se děje
Předložky se 3. pádem
Předložky se 4. pádem

b) ty, které mění pád dle užití (WO?/WOHIN?)
Předložky se 3. i 4. pádem

ZU se pojí vždy se 3.pádem.

Mimochodom ak niekde dochádza ku zlúčeniu predložky a členu tak to musím zlúčiť automaticky alebo je to niečo ako v angličtine kde si môžem vybrať.

Ani v angličtině si nemůžete „vybrat“. Ačkoli lze zapsat I have nebo I've, čtete to oboje stejným způsobem.
Stejně tak v němčině – můžete zapsat zu der nebo zur, ale v běžné řeči to bude znít vždycky jako zur.
Slova se zkráceně zapisují právě proto, že se tak vyslovují, ne naopak. 

Ak sa chcem spýtať: Kedy ideš na úrad? Použijem taktiež predložku ZU?

S úřadem se dá použít více předložek, řídí se většinou podle užitého slovesa (an, auf, bei, zu…). Často jsou ale zaměnitelné.