Mein Deutsch

Audio-orální příprava – jak na cizí jazyk u malých dětí

ALL LEVELS Vydáno dne 08.09.2022

Inspirace pro výuku cizích jazyků u malých školáků do věku přibližně 10 let. Jediná přirozená možnost, jak v tomto vývojovém období začít poznávat cizí jazyk a dále se v něm rozvíjet.



Audio-orální příprava

Jak na angličtinu ve škole v prvních třech ročnících ZŠ

Možná jste četli moji sérii článků o tom, jak u dětí dosáhnout dvoj- či vícejazyčnosti i v poměrně nízkém věku. Pokud ne, máte možnost zde.
Takový způsob osvojování cizího jazyka ovšem není vždy vhodný, protože jej mohou použít pouze rodiče, kteří jazyk(y) ovládají. Ostatní se musí spolehnout na různé kurzy nebo dokonce obávanou školní výuku.
I tam ale začíná svítat na lepší časy, jak Vám ukáže následující článek mých kolegyň z Help for English, určený především učitelům základních škol.

Martina Hezká, Helena Zitková

Dnes nabízíme inspiraci pro výuku angličtiny malých školáků do věku přibližně 10 let, která je jedinou přirozenou možností, jak v tomto vývojovém období začít poznávat cizí jazyk a dále se v něm rozvíjet.

Přirozenou cestou k postupnému rozvoji a seznamování se s jakýmkoliv jazykem je audio-orální příprava (někdy označovaná jako audio-orální kurz nebo období). V podstatě jde o to, že děti vnímají a poslouchají mluvenou angličtinu (audio) a zároveň mají prostor pro její nápodobu a časté opakování (oral). Tak si vytvářejí představu o zvukové stránce angličtiny, například tím, že vnímají melodii řeči, přízvuk a odlišnou výslovnost.

Audio-orální příprava vychází z několika zásadních předpokladů:

  • radost
  • dobrovolnost
  • různorodost aktivit
  • přirozené osvojování jazyka
  • úprava prostoru pro volný pohyb ve třídě

Radost

Za velmi důležité, a to nejen v tomto období, považujeme, aby učení provázela radost, dobrá nálada a chuť objevovat něco nového. Tím pomáháme dětem získávat pozitivní vztah k jazyku, který je klíčový pro jeho další rozvoj.

Dobrovolnost

Děti jsou zvídavé, přirozeně vnitřně motivované a baví je se učit novým věcem. Škola často ale tuto přirozenost v dětech utlumuje nucením a nátlakem, což způsobuje ztrátu zájmu, přirozené zvídavosti a chtění se učit. To, že dítě ztratí zájem a nechce se učit, pak vede k ještě většímu nátlaku, aby se dítě učilo. Tento postup se zdá nesmyslný až absurdní. Když žákům umožníme dobrovolně se rozhodovat a zapojovat se do činností, mohou tak vycházet ze své přirozené vnitřní motivace, učení je bude bavit a bude se jim chtít. Z toho vyplývá, že základem je děti nenutit.

Různorodost aktivit

Každý jsme jiný a každý se učíme jinak. Vhodné je nabízet a střídat různé činnosti a aktivity v průběhu celé hodiny. Můžeme využít rytmizaci, různé hry, pohybové činnosti, aktivity zaměřené na všechny smysly, apod. Každé dítě si potom může vše vyzkoušet a samo si uvědomovat, co mu v jeho učení vyhovuje a pomáhá.

Přirozené osvojování jazyka

Podstatou audio-orální přípravy je, že to, jak se učíme cizí jazyk, kopíruje proces učení se rodnému jazyku. Dítě si přirozeně osvojuje zvukovou stránku jazyka tím, že je zcela jazykem obklopeno, vnímá ho a “nasává”, poslouchá a reaguje na instrukce. Učí se zejména nápodobou a zkouší imitovat zvuky a slova, která slyší kolem sebe.

V rámci audio-orální přípravy při imitaci dbáme na správné tvoření hlásek v cizím jazyce, aby nedocházelo k zafixování chybné výslovnosti (tzv. fosilizaci). Zábavnou formou můžeme dětem vysvětlit, jakým způsobem správně hlásky tvořit a vyslovovat. Například, pokud se jedná o němčinu, schválně “ráčkovat” v českých slovech začínajících na R a ukázat tak rozdíl mezi českým /r/ a německým /ʀ/, nebo se na sebe koukat do zrcadla a zkoušet, jak vypadá pusa, když vyslovujeme “obyčejné” samohlásky a ty přehlasované.

Do audio-orální přípravy nepatří nácvik čtení ani psaní. Fáze osvojování čtení a psaní není v tomto období ukončena ani v mateřském jazyce, a proto není potřeba s nimi spěchat ani v cizím jazyce. Podobně se vyhýbáme záměrnému učení se slovíček zpaměti nebo dokonce psaní slov do slovníčků. Stejně tak důraz na gramatická pravidla nemůže přijít dříve, než je dítě pochopí v rodném jazyce. Někteří učitelé jazyků na prvním stupni se možná domnívají, že pokud se nezačne s gramatikou včas, děti nebudou mít základy, budou pozadu a na druhém stupni nebudou stíhat. Na gramatiku v cizím jazyce ale není potřeba spěchat, je naprosto v pořádku jazyk jen pasivně přijímat.
Není žádoucí gramatiku tzv. probírat a gramatická pravidla vysvětlovat. Naopak je vhodné děti vystavovat materiálům, ve kterých se gramatika přirozeně objevuje. K přirozenému osvojování gramatiky dochází například v písničkách, říkadlech, modelových rozhovorech, při sledování videa a při dalších různých interaktivních činnostech a aktivitách. Například, vazbu schneller als můžeme použít při hře nebo v příběhu, ale nebudeme dětem vysvětlovat, že se jedná o přídavné jméno ve druhém stupni s koncovkou -er.

Úprava prostoru pro volný pohyb ve třídě

Tím, že se v audio-orální přípravě používají různé činnosti, je vhodné prostředí třídy přizpůsobit. Můžeme například využít koberec, různé seskupení lavic, sedátka nebo polštářky. Důležité je, aby se děti mohly po třídě volně pohybovat, sednout si i jinam, než jen do lavice a vybrat si příjemné místo pro učení.

Jak si poradit s domácími úkoly a hodnocením

Pokud má učitel pocit, že potřebuje dávat dětem tipy na domácí úkoly z angličtiny v období audio-orální přípravy, v žádném případě by nemělo jít o úkoly vyžadující čtení, psaní, jakékoliv doplňování čehokoliv nebo záměrné učení, kterým myslíme zejména memorování se slovíček. Úkoly na doma by měly být pro děti zábavné a mít formu například videa, nahrávky, hry, apod.

Prostě a jednoduše audio-orální příprava nemá nic společného s nácvikem čtení, psaní, záměrným memorováním, “probíráním” gramatiky a testováním. Testování v audio-orální přípravě je vhodné nahradit sebehodnocením žáků a na něm založit závěrečné hodnocení. Kritéria sebehodnocení v audio-orální přípravě, jejímž hlavním cílem je seznámit žáky se zvukovou podobou jazyka a také pomoci dětem získat pozitivní vztah k angličtině by mohla mít tuto podobu:

Kritéria sebehodnocení

  :-D :-) :-? :-(
v hodinách angličtiny / němčiny se zapojuji do aktivit  
v hodinách angličtiny / němčiny se snažím používat angličtinu  
umím anglické / německé písničky  
umím anglická / německá říkadla  

V hodinách angličtiny /němčiny mě baví:
(můžeš zaškrtnout i víc možností)
☐ zpívat písničky
☐ říkat a vytleskávat říkadla
☐ hrát hry
☐ koukat na videa
☐ nahrávat videa pro rodiče
☐ něco dalšího: _____________­________________________­_____

Závěrem

Pro přirozené osvojování cizího jazyka u malých dětí je audio-orální příprava jedinou možnou cestou. Doporučujeme audio-orální přípravu používat minimálně do konce třetí třídy, a to i v případě, že se děti učily angličtinu již od prvního ročníku.

O autorkách:

Mgr. Martina Hezká – je učitelkou na prvním stupni ZŠ a dlouhodobě spolupracuje s Univerzitou Pardubice na přípravě budoucích učitelů angličtiny.
Mgr. Helena Zitková, Ph.D. – na Univerzitě Pardubice připravuje budoucí učitele angličtiny na jejich profesní dráhu v oblastech pedagogiky, oborové didaktiky a osobnostně-sociálního rozvoje. Také vyučuje angličtinu na 1. stupni ZŠ.



Pokračovat můžete zde:

ELEMENTARY

Výslovnost ä, ö, ü

Původ, užití a výslovnost německých přehlásek.

ALL LEVELS

Jak na to - HÖREN

Je pro vás poslech nepřekonatelnou překážkou? Chcete rozumět nejen cizincům, jejichž rodný jazyk není němčina, ale i autentickým Němcům, Rakušanům a Švýcarům? Chtěli byste sledovat filmy v němčině, aniž byste k nim potřebovali titulky? Pokud ano, čtěte dále.

ALL LEVELS

Jak na to - GRAMMATIK

Gramatika rozhodně není na studiu němčiny to nejdůležitější, důležitá však určitě je. V tomto článku se dovíte, proč je gramatika nezbytná, jak se ji efektivně učit, jak vybírat učebnici atd.

Komentáře k článku

K článku nejsou zatím žádné komentáře

Přidat komentář