Pořádek slov ve větě (pro pokročilejší)

Slovosled je v německých větách zčásti pevný, tzn. že je třeba dodržovat určité pořadí větných členů, abychom správně výjádřili to, co chceme. O úplných základech slovosledu jsme si pověděli již v jednom z našich předchozích článků. Dnes se podíváme na o něco složitější pravidla, která je však nezbytné znát hlavně při tvorbě souvětí.

Větné členy

Nejprve si musíme ujasnit, které větné členy jsou pro slovosled důležité:

• určitý tvar slovesný = tvar, u nějž lze určit osobu, číslo a čas (např. hast, kommt, fiel apod.)
• podmět = nejčastěji podstatné jméno či zájmeno, které je spjato s určitým slovesným tvarem – zjednodušeně řečeno kdo/co něco dělá (např. er, der Mann, sein Vater, diese Sache…).
• další slovesné tvary = další části slovesa, skládá-li se z více “kusů” (např. příčestí minulé, infinitiv, odlučitelné předpony apod.)
• ostatní větné členy

1) Typy slovosledu

Existují tři základní typy slovosledu, které se liší dle umístění určitého slovesného tvaru. Ten může být:

• na druhém místě → Er hat einen jüngeren Bruder.  ^*1
• na prvním místě → Hat er einen jüngeren Bruder?  ^*2
• na posledním místě → Ich weiß, dass er einen jüngeren Bruder hat.  ^*3

Typ I – sloveso na druhém místě

Určitý tvar slovesný stojí ve větě na druhém místě

a) v hlavní větě oznamovací

Ich erwartete sie am Bahnhof. ^*4
Das ist doch lächerlich! ^*5
Jemand konnte Sie hören!  ^*6

Na prvním místě před slovesem přitom nemusí stát pouze podmět, ale i jiný větný člen. Takový slovosled se nazývá nepřímý, podmět je až za slovesem. Sloveso ale zůstane stále na druhém místě:

Gestern erwartete ich sie am Bahnhof. ^*7
Leider können wir ihm nicht helfen.  ^*8

b) v doplňovací otázce (kdo? jak? kde? apod.)

Was haben Sie gesagt? ^*9
Wer war der junge Mann? ^*10
Warum bist noch auf?  ^*11

c) ve vedlejší větě bez spojky dass

Aber er wusste, ich bin dagegen! ^*12
Niemand bat mich, ich solle ihnen helfen. ^*13
Man sagte, sie sei übergeschnappt.  ^*14

Před slovesem smí stát jen jeden větný člen, který se ale může skládat z více slov:

Gestern abend war ich zu Hause, Inspektor. ^*15
Ohne Zweifel ist das der schlimmste Film aller Zeiten. ^*16
Auch für deine eigene Frau sollst du manchmal Zeit haben!  ^*17

Typ II – sloveso na prvním místě

Určitý tvar slovesný stojí ve větě na začátku

a) v zjišťovací otázce (ano/ne?)

Haben Sie schon bestellt? ^*18
Wolltest du vielleicht etwas sagen?  ^*19

b) ve větě rozkazovací

Komm sofort runter! ^*20
Sei immer auf der Hut.  ^*21

c) ve vedlejší větě podmínkové a přípustkové, jsou-li beze spojky

Wärest du nicht solcher Dummkopf, würdest du sie längst um Hand bitten! ^*22
Ist die Prüfung noch so schwer, musst du sie bestehen.  ^*23

Typ III – sloveso na posledním místě

Určitý tvar slovesný stojí ve větě na konci

a) v určitých vedlejších větách

Jedná se o vedlejší věty uvozené některým z uvozovacích výrazů (nejčastěji spojkou či vztažným zájmenem).

Alle wissen, dass der Lehrer heute nicht prüft. ^*24
Warum fragst du, ob sie einen Freund hat? ^*25
Es scheint mir, als ob er etwas zu verbergen hätte.  ^*26

b) v některých hlavních větách

Jde o věty, které mají vlastně formu věty vedlejší (např. přací věty)

Wenn ich es nur gewusst hätte! ^*27
Wie du ausgewachsen bist!  ^*28

U posledních dvou vět si lze představit, že jde vlastně součástí souvětí typu “Kdybych to věděl, tak bych tam nechodil.” či třeba “Jsem překvapen, jak jsi vyrostla!”

Typy spojek

Pozor, slovosled typu III se neobjevuje po všech spojkách. Na přesnější rozdělení spojek a dalších výrazů a jejich vliv na slovosled se podíváme v samostatném článku.

---

2) Větná rámcová konstrukce

Větný rámec je jakási konstrukce, na níž je každá věta postavena. Máme dvě základní konstrukce – pro větu hlavní a pro větu vedlejší.

Hlavní věta (slovosled typu I a II)

Začátek konstrukce tvoří určitý slovesný tvar + konec konstrukce ostatní slovesné části. Další větné členy se nachází mezi dvěma zmíněnými částmi.
Ostatní slovesné části (části přísudku – zvýrazněny kurzívou) jsou především tyto:

• infinitiv

Du solltest das doch wissen! ^*29
Möchten Sie eine Kleinigkeit essen?  ^*30

• příčestí minulé

Der Mann wurde gegen elf Uhr ermordet. ^*31
Warum bist du so spät gekommen?  ^*32

• odlučitelné předpony (a jiné součásti) slovesa

Au! Das tut sehr weh! ^*33
Wann findet das Konzert statt? ^*34
Gib nie auf!  ^*35

Obsahuje-li věta dva infinitivy, řadí se podle důležitosti od konce.

kommen *36	Er kommt morgen. *37
können + kommen  *38	Er kann morgen kommen.  *39
werden + können + kommen  *40	Er wird morgen kommen können.  *41

warten *42	Wir warten auf ihn.  *43
müssen + warten  *44	Wir müssen auf ihn warten.  *45
werden + müssen + warten  *46	Wir werden auf ihn warten müssen.  *47

Vidíme, že sloveso v určitém tvaru stojí hned za podmětem, ale pokud k němu přibude další, “důležitější” sloveso (modální, budoucí vyjádření s werden), změní se určitý tvar na infinitiv a přesune se až na konec věty.

Vedlejší věta (slovosled typu III)

Začátek konstrukce tvoří uvozovací výraz + konec konstrukce určitý slovesný tvar. Další větné členy se opět nachází mezi dvěma zmíněnými částmi.

Ich bin überrascht, dass alle so spät gekommen sind. ^*48
Alle sahen, wie Notre Dame brannte. ^*49
Sie ist nicht sicher, ob er sie noch heiraten will.  ^*50

Pozor, odlučitelné předpony v tomto případě zůstávají u slovesa!

Sie hörte, wie der Ast abbrach. ^*51
Man muss sich fragen, warum ein solches Gesetz eigentlich noch vorkommt. ^*52
Ist das OK für euch, wenn ich das Fenster aufmache?  ^*53

Ostatní části slovesa zůstávají na stejném místě jako v hlavní větě, ovšem s tím rozdílem, že určitý slovesný tvar stojí až za nimi, na konci věty.
Zvýrazněná slova označují rámcovou konstrukci – srovnejte větu jednoduchou a souvětí.

Er wird morgen kommen können. ^*54
→ Ich weiß nicht, ob er morgen kommen können wird.  ^*55

Wir werden auf ihn warten müssen. ^*56
→ Es ist ganz klar, dass wir auf ihn warten müssen werden.  ^*57

Warum soll es ausgerechnet jetzt gemacht werden? ^*58
→ Er will wissen, warum es ausgerechnet jetzt gemacht werden soll.  ^*59

Výjimky

V některých případech, kdy by mělo být podle pravidel sloveso na konci, se pro větší přehlednost se přesouvá před ostatní slovesné tvary. Jde o následující situace:

1) sloveso haben či werden je spojeno s dvěma infinitivy

Ich glaube, dass er es hätte machen können. ^*60
Ich glaube, dass er es machen können hätte.

Sie war sauer, weil man sie hat warten lassen. ^*61
Sie war sauer, weil man sie warten lassen hat.

Ich weiß nicht, ob er mit uns wird bleiben können. ^*62
Ich weiß nicht, ob er mit uns bleiben können wird.

2) tvar werden by se vyskytl na konci věty dvakrát po sobě

Taková kombinace se objevuje v budoucí pasivní větě:

Das ist der Entwurf der Häuser, die werden aufgebaut werden. ^*63 Das ist der Entwurf der Häuser, die aufgebaut werden werden.

Shrnutí

V dnešním článku jsme si vysvětlili základy slovosledu v německých větách. Nejdůležitější je vždy postavení určitého slovesného tvaru v rámci rámcové větné konstrukce. U mnoha případech, především u delších vět, může docházet k uvolňování větného rámce (o tom si povíme v některém z příštích článků).

Jak to vypadá, pokud se výše zmíněná pravidla dodržují se vší důsledností, ukazuje citát ze slavné humoristicko-satirické eseje Marka Twaina “The Awful German language”:
„Da die Koffer nun bereit waren, REISTE er, nachdem er seine Mutter und Schwestern geküsst und noch einmal sein angebetetes Gretchen an den Busen gedrückt hatte, die, in schlichten weißen Musselin gekleidet, mit einer einzigen Teerose in den weiten Wellen ihres üppigen braunen Haares, kraftlos die Stufen herabgewankt war, noch bleich von der Angst und Aufregung des vergangenen Abends, aber voller Sehnsucht, ihren armen, schmerzenden Kopf noch einmal an die Brust dessen zu legen, den sie inniger liebte als ihr Leben, AB.  ^*64

---

Vědomosti nabyté v tomto článku si můžete procvičit v našem testu: Test: Pořádek slov ve větě (pro pokročilejší).