Mein Deutsch
Skloňování přivlastňovacích zájmen
V předchozích článcích jsme si představili německé pády a vysvětlili si, proč jsou důležité. Také už známe německá osobní zájmena a jejich skloňování. Dnes se podíváme na to, jak skloňovat zájmena přivlastňovací.
Přivlastňovací zájmena
Zatímco osobní zájmena nám říkají KDO či CO něco dělá, přivlastňovací zájmena nám sdělují, KOMU nějaká věc patří, ČÍ něco je.
Er ist mein Freund.
*1
Sie sind deine Eltern.
Poznámka:
V němčině, stejně jako např. v angličtině, nelze vynechávat osobní
zájmeno.
Česky řekneme “Jsem… / Je… / Jsou…”, německy ale musíme říci
“Já jsem… / On je… /
Oni jsou…”
V tabulce níže vidíme osobní zájmena vedle jejich přivlastňovacích protějšků.
Jednotné číslo
| osoba | osobní zájmeno | přivlastňovací zájmeno |
|---|---|---|
| 1. | ich /ɪç/  *3 |
mein /maɪ̯n/ *4 |
| 2. | du /duː/ *5 |
dein /daɪ̯n/ *6 |
| 3. | er /eːɐ̯/ *7 |
sein /zaɪ̯n/ *8 |
| sie /ziː/ *9 |
ihr /iːɐ̯/ *10 |
|
| es /ɛs/ *11 |
sein /zaɪ̯n/ *12 |
Množné číslo
| osoba | osobní zájmeno | přivlastňovací zájmeno |
|---|---|---|
| 1. | wir /viːɐ̯/ *13 |
unser /ˈʊnzɐ/ *14 |
| 2. | ihr /iːɐ̯/ *15 |
euer /ˈɔɪ̯ɐ/ *16 |
| 3. | sie /ziː/ *17 |
ihr /iːɐ̯/ *18 |
| Sie /ziː/ *19 |
Ihr /iːɐ̯/ *20 |
Občas studenti zaměňují pojmy mužský a ženský rod podstatného jména (der Mann, die Frau…) a tvary přivlastňovacích zájmen “jeho / její”. Tyto dvě věci jsou ale na sobě nezávislé a můžeme je libovolně kombinovat.
sein Freund → jeho kamarád
seine Freundin → jeho kamarádka
ihr Freund → její kamarád
ihre Freundin → její kamarádka
Skloňování
Všechna přivlastňovací zájmena skloňujeme v zásadě stejně, pouze
u unser a euer dochází kvůli snadnější
výslovnosti ke zkracování.
Pro přehlednost uvádíme tyto dva typy zvlášť, nicméně
koncovky jsou u obou stejné a kopírují koncovky neurčitého
členu (v jednotném čísle) a určitého členu (v množném čísle).
Typ I – mein, dein, sein, ihr / Ihr
Typ II – unser, euer
IHR = ?
Možná jste si všimli, že slovíčko ihr se nám v přehledech zájmen vyskytuje
v několika různých významech (viz také Skloňování osobních
zájmen).
Může znamenat jí (3. pád od “ona”),
její, jejich, vy, ale také
Váš (napíšeme-li ho s velkým počátečním
písmenem).
Podobná motanice nastává i v případě samotného sie, které může mít význam ona / ji (1. / 4. pád), oni / je (1. / 4. pád) nebo s velkým prvním písmenem Vy / Vás (1. / 4. pád).
Dejte si proto pozor, zda je vám vždy z kontextu jasné, o kom se mluví. Někdy to může být pěkný oříšek.
Ihr helft ihr.
→ Zde je první ihr “vy” (1. pád), kdežto druhé “jí” (3. pád – pomáháte komu, čemu).
Sie mag nicht ihre Freunde.
→ Toto je už méně jasné. Nemá ráda své nebo jejich kamarády?
Sie kommen für sie.
→ Tady se bez širšího kontextu již neobejdeme. Věta samotná totiž
může znamenat jak “Oni přijdou pro ně / ni.” tak “Vy
*21 přijdete pro ně
/ ni.”
Závěr
Skloňování přivlastňovacích, stejně jako osobních zájmen, je věc, bez které se v němčině neobejdeme. Některé se nám pamatují snadněji (mein, dein…), jiná dávají zabrat (ihr). Vyplatí se hned od začátku vše pozorně a pomalu číst a snažit se z kontextu pochopit správný význam. Jsou to stavební kameny, na nichž budete moci později bezpečně stavět.
V následujících článcích se konečně podíváme na
předložky pojící se se 3. či 4. pádem, protože s nimi je
skloňování zájmen v němčině silně propojeno:
Předložky se
3. pádem
Předložky se
4. pádem
V angličtině máme dva přivlastňovací tvary – tvar před
podstatným jménem (my book, your house,
our boat…) a tvar samostatný (mine, yours,
ours…).
Více naleznete v článku
na Help for English.
Opět můžeme vysledovat určité podobnosti výrazů v obou jazycích:
mein → mine
dein → thine (ve starší angličtině)
ihr → her
unser → our
euer → your
ihr → their
- On je můj přítel.
- Oni jsou tvoji rodiče.
- já
- můj
- ty
- tvůj
- on
- jeho
- ona
- její
- to/ono
- jeho
- my
- náš
- vy
- váš
- oni/ony/ona
- jejich
- Vy – při vykání
- Váš
- vykání
