Jak na to: Slovní zásoba

Slovní zásoba je nejzákladnější jazykový prostředek, který potřebujeme k získání tzv. řečových dovedností. Jednoduše řečeno, abychom mohli mluvit, poslouchat, číst a psát německy, nezbytně potřebujeme dobrou znalost slovíček. Kolikrát se setkáme se studenty, kteří potřebují “doučování” s tím, že němčině vůbec nerozumí (ve škole nerozumí výkladu, nejde jim gramatika apod.), a přitom to hlavní, co takový student postrádá, jsou slovíčka. Jak má ve škole správně překládat věty, doplňovat cvičení, mluvit, vyjadřovat svůj názor, popisovat obrázky, vyprávět příběhy, psát eseje či rozumět nahrávkám k učebnici, když nerozumí slovíčkům?

Slova jsou myšlenky

Je důležité pochopit slovo jako myšlenku. Je to symbol, za kterým se skrývá nějaký význam. Slova v našem vlastním jazyce tak vnímáme. Není to jen shluk písmen a slabik. Často na toto ale při studiu cizího jazyka zapomínáme a slovíčka se učíme mechanicky, bez myšlení. Za slovy už se neskrývají myšlenky, ale pouze jiná česká slova. Takové učení jen zřídka přináší dobré výsledky.

Jak se tedy slovíčka učit?

Způsobů, jak se slovíčka učit, je nepřeberné množství. Každý student si oblíbí jinou metodu. Ta, která mu nejvíc vyhovuje, je nejpohodlnější, nejzábavnější a je pro něho největším přínosem. Nelze říci, že tato či jiná metoda je pro tento účel nejlepší. Na paměti bychom však měli mít několik pravidel či principů:

1. Čím názorněji se učíme slovíčka, tím lépe.
2. Slova většinou dostávají konkrétní význam pouze v určitém kontextu.
3. Slova, která nepoužíváme, si nepamatujeme.

Názorně

Prvním principem je, že bychom se slovní zásobu měli učit názorně. Představte si, jakým způsobem se učí malé dítě: rodiče pojmenovávají konkrétní věci okolo něj a dítě tato slova imituje a spojuje si je přímo s danou věcí. My, na rozdíl od nich, se často učíme nová slova pouze z učebnice, vidíme je jen jako skupinu písmen a pochopit nám ho pomůže jen český překlad. Takové učení je daleko méně efektivní a trvá daleko déle.

Představte si např. slovíčko die Steckdose. Pokud se učíte jen překladovou metodou, dozvíte se, že die Steckdose je “zásuvka”. Budete si to chvilku opakovat: die Steckdose = zásuvka, die Steckdose = zásuvka! Za chvíli si to budete pamatovat. Brzy se vám toto slovíčko ale z paměti ztratí. Pravděpodobně vám také unikne, že die Steckdose je pouze zásuvka elektrická apod., nikoliv třeba zásuvka stolu.

Daleko snáze se ale toto slovíčko naučíte, pokud se podíváte na zásuvku, která je jen několik metrů od vás na zdi, a řeknete si die Steckdose. Slovo se spojí se zrakovým vjemem, tedy s myšlenkou, kterou vyjadřuje. Pamatovat si toto slovíčko budete daleko rychleji, a pokud uslyšíte či uvidíte napsané slovo die Steckdose, v hlavě se vám vybaví obrázek zásuvky, a nebudete muset marně pátrat po českém překladu, pomocí kterého jste se toto slovíčko učili. Tento způsob půjde nejlépe aplikovat na některá podstatná jména, popř. přídavná jména, hůře již na abstraktní slova.

Kreslete si obrázky

Daleko snáze si budete slovíčka pamatovat, když si k nim do sešitu budete kreslit obrázky. Samozřejmě je výhodou, když umíte kreslit, ale dělejte to i pokud kreslit neumíte. Nejde o umění, jde o to, abyste si slovíčka pamatovali nejen podle překladu. Jednoduchým nákresem můžeme znázornit velké množství podstatných jmen, přídavných jmen a sloves. Zkuste si například zapamatovat následujících šest slov:

Věřím, že takto si slovíčka zapamatujete dobře, rychle a názorně. Pouhým zapsáním slov s jejich českými ekvivalenty by se vám učení moc neusnadnilo. Srovnejte:

Představte si význam slova

Kromě kreslení je velice důležité si vždy v hlavě představit, co dané slovíčko znamená. Při učení slovíčka laufen si představte běžícího člověka, pro slovíčko lustig si představte něco směšného, atd. Je nezbytné, abyste si slova spojovali ihned s myšlenkami.

Popisujte obrázky

Vezměte si nějakou obrázkovou knížku a říkejte, co na obrázcích vidíte. Čím pestřejší a rozmanitější kniha, tím lépe. Velice vhodné jsou např. dětské knížky. Pokud nějaké slovo nebudete znát (nebudete vědět, jak věc pojmenovat), použijte slovník. Nově naučené slovíčko se ihned snažte použít a spojte si ho s tímto obrázkem. K obrázkům se vracejte a slovíčka si tak opakujte.

Pokud se jedná o materiály, do kterých můžete psát, pište si slovíčka přímo do obrázků. Slovíčka si pak připomenete pokaždé, když se na obrázek podíváte, a to názorně, bez nutnosti vše si překládat.

Slovíčka v kontextu

Dalším důležitým principem pro učení slovní zásoby je to, že slova dostávají konkrétní význam až v kontextu. Izolované slovíčko se sice učit můžeme a pravděpodobně si ho budeme i pamatovat. Snadněji si ho ale zapamatujeme, bude-li toto slovo v nějakém kontextu.

Dobrým příkladem zde mohou být např. slovesa s předponami (viz také náš seriál). Ta se nám velice těžko učí, protože vypadají všechna velice podobně a na jejich význam mnohdy nejde přijít žádnou logickou metodou. Pokud se potom máme naučit deset takových sloves jen tak, izolovaně, asi moc dobře neuspějeme. Pravděpodobně je opět za chvíli zapomeneme. Vezměme si například slovo verbringen = strávit (čas). V seznamu jiných slovíček by se toto asi učilo velice obtížně. Pokud ho ale uvidíme ve větách, jeho význam nám spíš pravděpodobně zůstane v paměti.

Wir wollen die Wochenende mit unseren Freunde verbringen. ^*1
Wo verbringen Sie Ihren Urlaub? ^*2
Ich habe die Ferien im Gebirge verbracht.  ^*3

Jiná slova bez kontextu třeba nebudou mít význam skoro žádný anebo naopak jich budou mít stovky: např. slovo bekommen. Ve větším slovníku bude významů slova bekommen tolik, že se nevejdou ani na několik stránek. Jak se potom takové slovo chceme naučit?

Výkladový slovník

Nová slovíčka si vyhledávejte v kvalitním výkladovém slovníku (např. Duden, popř. jiném slovníku pro studenty němčiny). V něm kromě přesné definice daného slova také najdete množství příkladů použití. Ty si přečtěte a můžete si je do “slovníčku” zapisovat spolu se slovem. Naučíte se tak, jak se slovíčko opravdu používá, s jakými slovy se často pojí, v jakých vazbách se objevuje apod.

Příbuzná slova

Slova si také lépe zapamatujeme, když se budeme učit skupiny slov, která se týkají podobného tématu, nebo mají alespoň něco společného. Díky takovému učení také lépe pochopíme drobné rozdíly mezi jednotlivými slovy. K tomu dobře slouží různé pomůcky, slovní mapy atd., o kterých se dovíte níže. Výborně se také učí slova (obzvláště přídavná jména), když se učíte dvojice protikladů, např.: groß x klein, lang x kurz, witzig x ernst, verbessern x verschlechtern.

Slovní mapy

Slovní mapa je názorně zpracovaný přehled slovní zásoby, kde jsou slova roztříděná do skupin apod. Slovní mapa pro oblast “můj dům” může vypadat např. takto:

Jaká slova si do takové mapy zapisujete, to záleží samozřejmě jen na vás. Můžete si sem psát jen podstatná jména (v našem případě tedy místnosti a nábytek) ale třeba i slovesa:

Koncept slovních map je všestranně využitelný a flexibilní, můžete si ho upravovat přesně podle vašich potřeb.

Slovní banka

Jednou z praktických metod, jak si zapisovat slovíčka je tzv. slovní banka. Pořiďte si velký sešit (či něco podobného v elektronické formě) a na každou stránku napište jedno téma (např. zvířata, rostliny, dům, nábytek, město, škola, barvy atd.). Stránku můžete dále členit na podskupiny (u tématu zvířata si např. můžete vytvořit skupiny: vodní zvířata, suchozemská zvířata, ptáci apod). Když se budete učit nová slovíčka nebo budete nová slovíčka nacházet v knížkách, učebnici, na internetu apod., zapisujte si je do těchto kategorií ve vaší slovní bance. Slovíčka se vám potom budou daleko snáze pamatovat a lépe si je budete opakovat.

Učte se s počítačem nebo telefonem

Existuje velké množství počítačových programů či aplikací, které vám mohou usnadnit proces učení slovní zásoby. Nabízejí tzv. inteligentní zkoušení slovíček, které spočívá v tom, že počítač vás náhodně zkouší ze slovíček. Přitom si pamatuje chybně zadaná slova a ta opakuje častěji, a slova, která zodpovíte správně, ze zkoušení vyřazuje. Tato metoda může nahradit ono známé “Mami, vyzkoušej mě, prosím tě!” Také se vyhnete tomu, abyste si slovíčka pamatovali ne podle toho, co doopravdy znamenají, ale podle toho, v jakém místě je máte napsané na konkrétní stránce apod.
V tomto směru doporučujeme např. aplikaci EnglishMe vyvinutou tvůrci Help For English. Ta je sice primárně zaměřená na angličtinu, ale lze tam vkládat i vlastní okruhy slovní zásoby v jakémkoli jazyce a nechat se z nich zkoušet rozličnými způsoby.

Nevýhodou těchto programů bývá to, že nabízejí pouze zkoušení pomocí překladu (z/do češtiny) a vytrácí se z celého procesu názornost a opravdový význam slov. Některé programy však nabízejí i zkoušení podle obrázků, vysvětlení slova apod.

Čtěte, poslouchejte, pište a mluvte

Již bylo řečeno, že slovní zásoba se řadí mezi jazykové prostředky, nikoliv řečové dovednosti. Nestačí se jen slovíčka učit, je nutné být s nimi v kontaktu, vidět je v kontextu, slyšet je v mluveném projevu, používat při mluvení či psaní. Pokud se slovo budete učit izolovaně, ale nikdy ho neuvidíte v textu ani neuslyšíte použité ve větě, pokud ho sami do nějakého vašeho textu nenapíšete nebo neřeknete v nějaké své větě, celá snaha byla zbytečná.

A proto čtěte. Budete-li číst německé materiály (převyprávěné knihy pro studenty, originální literaturu, internetové stránky atd.), spoustu slov, která jste se učili, uvidíte v textu. Uvidíte, jak se skutečně používají, budete je vnímat nejen jako slova, ale především jako myšlenky, jako součásti nějaké věty s konkrétním významem. To přispěje k tomu, že se dané slovo opravdu naučíte. Psaná forma však nestačí.

A proto poslouchejte. Budete-li v kontaktu s mluvenou němčinou, uslyšíte nová slova a daleko lépe si tak zažijete, co doopravdy znamenají. I to přispěje k tomu, že se dané slovo opravdu naučíte. Čtení a poslouchání jsou však pouze pasivní dovednosti. Je nutné znát slova i aktivně.

A proto pište. Budete-li se snažit nově naučená slova sami použít v textu, který píšete – ať je to dopis, e-mail, vyprávění apod. – začne se slovo pomalu přesouvat z oblasti pouhé pasivní znalosti. Snažte se napsat text, ve kterém použijete co nejvíc nově naučených slov a frází, vymýšlejte si příběhy, pište povídky. I toto přispěje k tomu, že se dané slovo opravdu naučíte. Poslední, co ještě zbývá, je naučit se slovo používat v mluveném projevu.

A proto mluvte. Mluvte nahlas, i když nemáte s kým. Snažte se vědomě použít nově naučená slova v tom, co říkáte. To velice přispěje k tomu, že se dané slovo opravdu naučíte.

K aktivní znalosti

Podívejme se na následující diagram:

Červená – a největší – množina představuje slova, která student nezná, nikdy je neviděl, nemá ponětí, co znamenají. V modré množině jsou slova, která se už někdy učil, která je schopen pochopit díky znalostem jiných jazyků apod. V té nejmenší množině jsou slova, která je schopen opravdu použít a díky nim se domluvit.

Cílem učení slovní zásoby by tedy mělo být, aby se slova pomalu přelévala z množiny neznámých slovíček do množiny slovíček, která známe pasivně, a z množiny pasivní do množiny slov, která známe aktivně. Nestačí pouhé přelévání z červené do modré množiny. To bychom byli v bodě, kde sice rozumíme psanému a snad i mluvenému slovu, ale komunikace s lidmi, ať už písemnou nebo především mluvenou formou, je pro nás nepřekonatelným problémem.

Co to tedy znamená “opravdu znát slovo”?

• znát jeho základní význam
• umět ho správně vyslovit
• umět ho správně napsat
• znát jeho druhotné významy
• znát jeho použití v rámci idiomů
• znát jeho gramatické vlastnosti (skloňování, časování, nepravidelné tvary apod.)
• znát jak se používá (kolokace apod.)
• umět ho použít ve správném kontextu
• umět ho použít ve správné společenské situaci (formální, neformální apod.)
• umět ho použít bez delšího přemýšlení

Každý svojí cestou

Metod, jak se efektivně učit slovíčka, je spousta. Každý člověk je jiný a každému tedy vyhovuje něco jiného. Nenechte si namluvit, že nějaký jeden způsob je ten jediný, ten nejlepší. Vyzkoušejte si je všechny, pokud je to možné. Hledejte ten, se kterým zaznamenáte nejlepší výsledky. Možná zjistíte, že různé oblasti slovní zásoby se vám nejlépe učí různými metodami. Buďte tedy otevření novým nápadům. Nejdůležitější je však motivace, odhodlání a výdrž. Žádná metoda Vás totiž nic nenaučí sama od sebe.

---

Větší část textu tohoto článku jsme převzali z webu helpforenglish.cz s laskavým svolením Marka Víta.