Dobrý den měl bych znovu dotaz na téma výslovnost, a pravidla asimilace v němčině. Nastudoval jsem si ty základní pravidla a jevy – např. částečná ztráta znělosti u znělé souhl. na začátku slova. Nebo – z předchozího vyplývající – potřebnost dostatečně aspirovat „k“ na začátku slova, protože je to pak hlavní způsob jak ho odlišit od „g“.

Nebo ztráta znělosti na konci slova/slabiky (totožně s češtinou), např. ve „du treibst“ bude „b“ vyslovováno [p].

A pak jsem si pustil tuto píseň na youtube:

„Apocalyptica – ‚Seemann‘ feat. Nina Hagen (Official Video) (Rammstein Cover)“

a nestačil se divit. Podle mě tam Nina Hagen ty fonetická pravidla vůbec nedodržuje:) Je to tím, odkud je? (Berlín) Nebo je to tím že to „přehání“ když zpívá, ale v normálním mluveném projevu by to řekla jinak? (Ale tím to myslím nebude.
Třeba to, jak vyslovují v audio nahrávce k této knize, je také jiné než ta fonet.pravidla a o zpěv nejde:
„Sturm und Drang – Götz von Berlichingen = Bouře a vzdor – Drama rytíře Götze z Berlichingenu“ )

Chtěl jsem k příkladům níže dát přesné odkazy na youtube, ale Váš web mi nedovolil ty odkazy do formuláře vložit, tak jsem je musel umazat:( Tak se omlouvám že je to bez nich, tj. musel byste si to v té písni sám dohledávat… ☹️ Zkusím to přesto…

Příklady z té písně Seemann zmíněné výše: (Text té písně je na karaoketexty.cz – přesný odkaz mi to zas nedovolilo uvést)

Všechny 3 jevy co jsem nahoře zmínil tam vyslovuje jinak:

1. „du“ čte uplně jako [du], místo toho, aby [d] částečně ztratilo znělost

   „Wo willst du hin“

2. aspirace „k“ – vůbec neaspiruje

   „Das Feuer nimmst du von der Kerze“

3. tady zase „b“ zůstává [b], i když by mělo být změněno na [p] !!!

   „So ganz allein treibst du davon“

Zkoušel jsem ještě pár jiných videí na youtube, a přijde mi že někdy se to dodržuje, a někdy vůbec. Je to tak regionální?

Já myslel že to bude fungovat jako v angličtině – tam se slovo „dog“ čte [dog] a ne [dok], a platí to naprosto universálně a bez výjimky.

Děkuji za reakci, vysvětlení!

Píšu SZ, abyste mi mohl poslat ty odkazy. 🙂

Děkuji moc! Doplňuji tedy odkazy. („www“ je z obou stran odmezerníkované; u těch youtube linků dávám mezeru za „https“)

Celý text té písně:

https:// www .karaoketexty­.cz/texty-pisni/rammste­in/seemann-17121

Takže ty tři příklady, kdy to Nina Hagen čte jinak než píšou učebnice. (Aspoň tedy pokud já dobře slyšim, což vůbec neni jisté…)

1. „du“ čte uplně jako [du], místo toho, aby [d] částečně ztratilo znělost

„Wo willst du hin“

https ://youtu.be/v-YzdvmD2aQ?t=30

Mimochodem sám Lindemann to „d“ vyslovuje v tom songu ještě „čistěji“:

https ://youtu.be/srN1GsnB­ui8?t=34

2. aspirace „k“ – Nina Hagen to vůbec neaspiruje

„Das Feuer nimmst du von der Kerze“

https ://youtu.be/v-YzdvmD2aQ?t=174

3. tady zase „b“ zůstává [b], i když by mělo být změněno na [p] !!!

„So ganz allein treibst du davon“

https ://youtu.be/v-YzdvmD2aQ?t=38

A Lindemann totéž:

https ://youtu.be/srN1GsnB­ui8?t=41

Já vim že tyhle věci nebudou jednoznačné, a u různých mluvčích se mohou lišit, atd. Ale přesto. Ještě pochopim, že ty mé příklady 1 a 2 můžou být relativní – míra částečné ztráty znělosti i míra aspirace nemusí být ano/ne, ale je to věc míry a odstínů, ok. Ale příklad třetí, slovo „treibst“ má být přece jasné [p], nebo ne??

Porovnávám to pořád s tou angličtinou jak zmíněno v prvnim příspěvku. Tam přece dog jako [dok] nevysloví NIKDY NIKDO. Takže je to snad tak, že v angl. jsou tyhle asimilační zásady PEVNÉ, zatimco v němčině jsou to vždy jen doporučení, či zvyklosti některých mluvčích…?

Díky za odpověď a přeji hezký konec roku.

Přiznám se, že mne při poslechu první verze (Nina Hagen) nic nezarazilo (druhá bohužel nefunguje, ale to vlastně ani nevadí).
Neslyším tam žádné zvláštnosti u du (mrkněte třeba sem) či treibst (opravdu to není /b/, to by znělo jinak; přídech je největší na začátku slov, kdežto v dalších slabikách většinou slábne).
Kerze je bez většího přídechu, ale při zpěvu může být výslovnost trochu jiná – všimněte si např. /r/, které se takto objevuje většinou jen v tzv. jevištní mluvě.
Realizace /d/ či /b/ je opět záležitostí toho kterého mluvčího, jižní výslovnost se od severní liší.

Co se týče Vašeho příkladu s anglickým slovem dog, tak tam je třeba zajímavé, že ve skutečnosti ani nejde tolik o rozdíl mezi koncovým /g/ a /k/, ale o délku předchozí samohlásky. Právě délkou (v tomto případě) /ɒ/ rozeznává rodilé ucho rozdíl mezi dog a dock, i kdyby bylo v obou na konci vysloveno /k/. 🙂

Neměli bychom nikdy zapomínat, že živý jazyk se můžeme nějakým způsobem snažit popsat, ale nikdy nebudou všechna pravidla platit všude stoprocentně. V našem mateřském jazyce si toho nevšímáme, v cizích bychom byli rádi, kdyby vždycky všechno fungovalo podle tabulek – ale to bohužel nejde. 😉

Případné další dotazy rád zodpovím. 🙂

Ještě poprosím o odkaz na tu audio-knihu. 🙂

Děkuji za vysvětlení.

I za komentář k [dog]/[dok] – to jsem si nikdy nevšiml, že tam ta délka samohlásky má takovou rozlišovací schopnost.

Trochu jste mi to tímto komentářem ulehčil – už mě nebude tolik štvát, že NJ je mi o tolik hůř srozumitelná než AJ – teď vidim že neznám ani AJ, tj. nebudu to tolik „řešit“.

Jasně, váš posl. odstavec – ano, přesně tak to bude – oč míň člověk ten jazyk zná, o to víc chce lustrovat a jet podle tabulek a kategorií…

Odkaz na audioknihu hned pošlu. Děkuji, j.šulc

.

Já bych si na úvod dovolil na chvíli úplně odbočit:
Ta kniha, o které se bavíme, je určena pro pokročilé studenty (přesnější úroveň se mi nepodařilo zjistit, není nikde na webu uvedena). Pokud sám sebe označujete za začátečníka, doporučil bych Vám začít něčím jednodušším, možná úplně nejlépe projít pár knih na úrovni A0, pak A1 atd., až se dostanete k četbě, která pro Vás nebude ani příliš lehká, ani příliš těžká. U té úrovně pak zůstaňte, dokud nepocítíte, že je pro Vás čtení už zase příliš snadné. 🙂
Druhá věc jsou zrcadlové (dvojjazyčné) knihy. Já osobně s nimi nemám dobrou zkušenost a nedoporučuji je z důvodů, které popisuji na konci článku Jak na to – Zjednodušená četba.

Nyní k Vašemu dotazu:
Nevím, zda úplně přesně rozumím, na co se ptáte, ale standardní (hochdeutsch) výslovnost koncovky -ig je /-ɪç/, kdežto regionální (především na jihu) je /-ɪk/ (což je to, co slyšíme na nahrávce – „g“ to určitě není).
Více o výslovnosti CH (včetně -ig) najdete v článku Výslovnost CH.
O německé výslovnosti obecně si pak můžete číst v sekci Výslovnost.

Ještě poznámka k angličtině:
Nikdy neříkejme nikdy. Já jsem si až donedávna o koncovce -ing myslel to samé, co vy. A potom mi jedna studentka poslala odkaz na video s rodilou mluvčí, která ukazuje i verzi s /-g/. 😁
(přímý odkaz: https://youtu.be/srIuzb20qCU?…)
Je ale vždy důležité si uvědomit, která výslovnost je většinová a která marginální.

Co se týče anglické výslovnosti obecně, předpokládám, že znáte naši stránku Help for English – v sekci Výslovnost tam máme mnoho zajímavých článků. 🙂