Dobrý den chtěl bych se zeptat: proč se Siemens čte [zímens] ? Z mého surfování jsem měl dojem, že to jen čeština umí oznělostňovat – ale němčina ne, ta spíš znělost víc nebo míň ztrácí. Navíc, když ze S může být Z, tak proč se to neděje i s P nebo K? Nebo snad to S ve slově Siemens není [s] ale [z] ? Potom ale S je [Z], a Z je [C]… jak potom Z a C mohou tvořit párové souhl.? Nebo jinak: čte někdy Němec S jako [s], krom případů , kdy jde o ztrátu znělosti ?

Děkuji! Jan Šulc

Děkuji za velmi zajímavý dotaz!
Těžko říct, proč tohle S a Z dělají. Jazyky se bohužel nechovají podle předepsaných pravidel, ale naštěstí je můžeme určitými pravidly popsat. 🙂
Zde tedy vidíme, že S na začátku slabiky se čte /z/ (sie, sein), kdežto na jiné pozici zůstává /s/ (das, Durst, faszinieren) – více viz např. článek Základní pravidla pro čtení německých slov.
To znamená, že pokud se při změně tvaru slova změní pozice hlásky S, změní se i její výslovnost (lesen → liest, více viz článek Výslovnost: Změna tvaru slova).
S na začátku slabiky lze číst jako /s/ ve slovech cizího původu.

Máte pravdu, že jinak mají znělé souhlásky, podobně jako v češtině, spíše opačný trend – mögen s /g/, kdežto mag s /k/ apod.

Je však také dobré si připomenout, že znělé souhlásky jsou v němčině „méně znělé“, takže /z/ zní vlastně jako něco mezi /z/ a /s/. 🙂

Teď si ale nejsem úplně jistý, zda je tato odpověď dostatečná. :-.
Kdyžtak se ptejte dál. 🙂

Děkuji moc za odpověď. Asi už jsem to trochu pochopil. Ono tady nejde o to, že by S v iniciální pozici nějak „získalo znělost“, ale o to, že v němčině je jedna velmi divná věc: nemají, jak zapsat zvuk [z]. Tak se musí [s] a [z] dělit o znak S, a rozliší se to tou pozicí ve slově. Ještě jednou díky za odpověď, to když jste takhle ochoten poradit a vysvětlit, určitě vaše fórum teď budu velmi využívat! Hezké svátky, Jan Šulc

Jsem rád, že jsem mohl pomoci.
Fórum je Vám i všem ostatním kdykoli k dispozici. 🙂

Frohe Weihnachten! 🙂