Výslovnost: Silná a slabá slova

Jak je možné, že když posloucháme rodilého mluvčího, např. ve filmu, tak někdy těžko rozumíme a přitom kdybychom totéž viděli napsané (třeba v titulcích), nečinilo by nám to žádné potíže? Odpovědí je existence tzv. silných a slabých slov. V tomto článku se pokusíme objasnit, jak to v němčině funguje.

Rozdělení slov

Nejprve je třeba si ujasnit, co vlastně výrazy “silná” a “slabá” znamenají.
Silná slova vyslovujeme naplno, tedy tak, jak je najdeme ve slovníku – mohou stát i samostatně.
Slabá slova jsou ve výslovnosti oslabena (jakoby zkrácena) a jsou ve větě vždy pevně spojena s nějakými dalšími slovy.

I ve spisovné němčině (Hochdeutsch) je dnes běžné, že mluvčí slova uvedená v pravém sloupci oslabí, zkrátí či spojí s okolními slovy. Podívejme se na pár příkladů.

Ich habe einen Notfall.
/(ɪ)ç hab aɪnː noːtfal/ 

Silná slova jsou zvýrazněna – ta uslyšíte víceméně vždy stejně. Výslovnost ostatních je v předchozí větě více či méně zredukována.

Další příklady:

Wann fährt der letzte Zug?
/van fɛːɐt dɐ letstə tsuːk/  ^*1

Die Zunge stößt immer an den kranken Zahn.
/dɪ ˈtsʊŋə ʃtøːst ˈɪmɐn̩dn ˈkraŋkn̩ tsaːn/  ^*2

Ist das in Ordnung für dich?
/ɪsdasn̩ ˈɔʁdnʊŋ fʏ dɪç/  ^*3

Er füllt ein Formular aus.
/ɐ ˈfʏltən fɔʁmuˈlaːɐ̯ aʊ̯s/  ^*4

Hast du einen Freund?
/hastʊ aɪnː frɔɪnd/  ^*5

Gibt es hier in der Nähe ein Parkhaus?
/gɪbts hɪɐn dɐ nɛːə ən ˈpaʁkˌhaʊ̯s/  ^*6

Haben Sie einen Kindersitz?
/hamziaɪnˈkɪndɐzɪt­s/  ^*7

Přehled nejběžněji oslabovaných slov

V tabulce níže vidíte slova, která nejčastěji oslabují.
První varianta oslabené výslovnosti je ta, kterou uslyšíte asi nejvíc. Další se vyskytují méně a pouze v určité kombinaci (před/po samohlásce/sou­hlásce apod.)

Vidíme, že v extrémních případech mohou znít v rychlé řeči den, ein, einen a ihn stejně – tam ale zpravidla pomůže kontext.

Slabá slova vyslovená silně

Plná (silná) výslovnost se používá, pokud se slovíčko ocitá na konci věty nebo ho prostě chceme nějak zdůraznit.

Aber er war das!
/ˈaβɐ ˈeːɐ waɐ das/ ^*8 – zdůrazňujeme, že ON, ne nikdo jiný

Kein “Aber”!
/kaɪn ˈaːbɐ/  ^*9

Závěr

Možná se Vám bude zdát, že toto není zase tak důležité používat. Když budete vyslovovat pěkně čistě a jasně každé slovíčko, určitě vám budou rozumět, ne? Zaprvé to není tak docela pravda, protože rodilí jsou na oslabování zvyklí a budete jim znít trochu nepřirozeně. Zadruhé, a to je důležitější, s tímto přístupem narazíte v okamžik, když rodilý mluvčí promluví na vás. Tím, že se sami v řeči naučíte slabá slůvka oslabovat, vaše ucho si na tento jev dobře zvykne a snadno potom bude identifikovat slova v projevu rodilého mluvčího.

Všímejte si tedy, jak mluví Němci, Rakušané či Švýcaři a snažte se to napodobovat. Pusťte si např. svůj oblíbený film či seriál s německými titulky. Vždy si poslechněte jednu větu, přečtěte si text a potom se to pokuste vyslovit úplně stejně. “Nedůležitá” gramatická slovíčka oslabte tak, jak to slyšíte v originále.

V angličtině je problematika slabých slov ještě mnohem rozsáhlejší a důležitejší než v němčině. Bez její znalosti neporozumíte rodilému anglickému mluvčímu téměř nic. Podrobně si vše můžete přečíst v článku na Help for English.