1) man (alle Menschen, die Leute) – člověk
- používáme ve smyslu označení někoho, co je obecné pro všechny lidi
Wenn man das Abitur hat, kann man an der Universität studieren.
Pozor! – Pokud použijete „man“ jako podnět v jedné větě, musíte použít stejný podnět i větě spojené.
Wenn man das Abitur hat, können Sie an der Universität studieren.
- také pro zevšeobecnění
Dort herrschte so tolle Laune, dass man sich wirklich gut amüsierte.
Pozor! – Skloňujeme (Nom. – man, Dat. – einem, Akk. – einen)
Das kann einen wirklich wahnsinnig machen. hovorově (výborná věta:)): Weil beweisen kann einem ja niemand etwas.
2) jemand/niemand – někdo/nikdo
- použijeme ve smyslu neurčené nebo neznámé osoby
Hallo, ist da jemand? Ich sehe niemanden.
- pokud je ve větě zájmeno niemand, žádnou další negaci nepoužíváme (v německé větě je pouze jeden zápor)
- obě zájmena můžeme skloňovat (Gen. – jemand(e)s/niemand(e)s, Dat. – jemandem/niemandem, Akk. – jemanden/niemanden), ale také nemusíme (Ich sehe niemand – Nikoho nevidím)
- pro zesílení významu zájmene jemand můžeme použít irgendjemand
3) etwas (was)/nichts – něco/nic
- použijeme ve smyslu neurčené nebo neznámé věci
- neskloňujeme
- pro zesílení významu zájmene etwas můžeme použít irgendetwas (irgendwas)
Ich habe dich doch was gefragt! Es ist absolut nichts zu sehen.
- zájmena was/irgendwas nebo také wer/irgendwer (místo jemand/irgendjemand) jsou hovorové výrazy