1) man (alle Menschen, die Leute) – člověk

• používáme ve smyslu označení někoho, co je obecné pro všechny lidi

Wenn man das Abitur hat, kann man an der Universität studieren. 

Pozor! – Pokud použijete „man“ jako podnět v jedné větě, musíte použít stejný podnět i větě spojené.

Wenn man das Abitur hat, können Sie an der Universität studieren.

• také pro zevšeobecnění

Dort herrschte so tolle Laune, dass man sich wirklich gut amüsierte. 

Pozor! – Skloňujeme (Nom. – man, Dat. – einem, Akk. – einen)

Das kann einen wirklich wahnsinnig machen. hovorově (výborná věta:)): Weil beweisen kann einem ja niemand etwas. 

2) jemand/niemand – někdo/nikdo

• použijeme ve smyslu neurčené nebo neznámé osoby

Hallo, ist da jemand? Ich sehe niemanden.

• pokud je ve větě zájmeno niemand, žádnou další negaci nepoužíváme (v německé větě je pouze jeden zápor)
• obě zájmena můžeme skloňovat (Gen. – jemand(e)s/ni­emand(e)s, Dat. – jemandem/nieman­dem, Akk. – jemanden/nieman­den), ale také nemusíme (Ich sehe niemand – Nikoho nevidím)
• pro zesílení významu zájmene jemand můžeme použít irgendjemand

3) etwas (was)/nichts – něco/nic

• použijeme ve smyslu neurčené nebo neznámé věci
• neskloňujeme
• pro zesílení významu zájmene etwas můžeme použít irgendetwas (irgendwas)

Ich habe dich doch was gefragt! Es ist absolut nichts zu sehen. 

• zájmena was/irgendwas nebo také wer/irgendwer (místo jemand/irgendje­mand) jsou hovorové výrazy