Dobrý den Dotaz k výslovnosti. Našel jsem si PDF – krásný podrobný slovník německé výslovnosti: „Deutsches Aussprachewört­erbuch – Eva-Maria Krech · Eberhard Stock – Ursula Hirschfeld · Lutz Christian Anders“

A v něm píšou o správné výslovnosti dvojhlásek: au, aj, oj

Např.

au – ve slově Bau

aj – ve slově Eis

oj – ve slově Leute

Že se správně čtou AO, AE, a OÖ (zapisuju to hrubě, ale snad to bude jasné)

Přitom na audionahrávce je slyšet spíš to „primitivní“ au, aj, oj.

Jak se výslovnost učí standartně? Opravdu tak jak píše ten slovník? Nebo je to věc stylu – formální/hovorový? Nebo je to regionální?

Děkuji

Zapsat výslovnost je vždy poměrně obtížný proces. Vemte si jen, že v češtině máme dva typy „ř“ (o čemž nemá většina Čechů tušení) a mezinárodní fonetická abeceda má potíže už se zápisem samotného ř, natož aby rozlišila ony dva typy (pokud by Vás to zajímalo, zapisuje se to jako [r̝] a [r̝̊]. 🙂

Samohlásky a dvojhlásky v němčině lze, jak víte, vyslovovat se rty zaokrouhlenými nebo nezaokrouhlenými. U samohlásek je víceméně jasné, kdy se rty zaokrouhlí. U dvojhlásek to zcela jednoznačné není a navíc je to v přepisu zohledňováno různým způsobem, proto je lze zapsat vícero způsoby – ale je pravda, že některé uvidíte mnohem častěji než jiné.

Když si výše uvedené zkusíte pečlivě vyslovit, uvidíte, že je to rozdíl poměrně zanedbatelný.
Proč je první typ přepisu upřednostňován, je podle mého názoru proto, že náš mozek ho dokáže asi nejsnadněji dešifrovat.
Je třeba mít na paměti i to, že v každém jazyce existuje nějaký soubor hlásek a ty jsou mluvčími různě realizovány. Němec ze severu vysloví dvojhlásky jinak než ten z jihu nebo třeba Švýcar.

Pokud by Vás to zajímalo více, můžete se mrknout např. na tuto diskusi.

Pokud máte ještě další doplňující dotazy, rád je zodpovím. 🙂

úžasný, diky, prostuduju si to

j. šulc

Ještě dodatek z jedné diplomky:

Auch die Darstellung der Diphthonge weicht mitunter von anderen Kodizes ab. /ai/ und /au/ (vgl. DUDEN, S. 37) werden, wie auch im DEUTSCHEN AUSSPRACHEWÖRTER­BUCH (DAWb), aber entgegen DUDEN AUSSPRACHEWÖRTER­BUCH als [ae] und [ao] transkribiert. Entgegen beiden klassischen Kodizes wird /ɔy/ aber als [oe] ^*1 bzw. [oe] wiedergegeben. MUHR stellt hier bei den österreichischen Gewährspersonen eindeutig den Entfall der Lippenrundung fest (vgl. MUHR 2007, S. 43).
(https://www.google.com/url?…)
🙂

díky! bojím se že tohle mi zabere dlouho než to pochopím;)

Nebojte, jde v podstatě opravdu jen o různé druhy zápisu téhož. 🙂