Chtěla bych se zeptat na slovosled věty: Sie müssen sich verwählt haben. proč to není: Sie haben sich verwählen müssen., jak zní v pravidlech?Ptala jsem se němce, říká, že ta druhá věta se neříká, ale neumí to vysvětlit.Děkuji

To je prosté – protože sloveso müssen je ve Vaší větě v přítomném tvaru a k němu je připojen minulý infinitiv. 

Sloveso müssen vyjadřuje totiž v některých případech domněnku, jak moc jsme si jistí.
Er muss sie lieben. – Určitě ji miluje.
Er muss sie geliebt haben. – Určitě ji miloval.

V obou případech totiž mluvčí vyjadřuje domněnku, kterou má teď. V první větě mluví o přítomnosti (použije přítomný infinitiv), v druhé o minulosti (použije minulý infinitiv).

Pokud ovládáte angličtinu, tak tam to funguje zcela stejně:
He must love her.
He must have loved her.

Moc děkuji.

Dobrý den, rád bych se zeptal, jak to funguje s modálními slovesy v minulosti při zkracování s “zu”, kde chce mluvčí zdůraznit minulost a zároveň při opakovaném podmětu v hlavní i vedlejší větě zkrátit na “vazbu s zu” Např. Tvrdí, že tehdy neuměla plavat. = Sie behauptet, damals nicht schwimmen können zu haben? NEBO Sie behauptet, damals nicht haben schwimmen zu können? Nebo ve větách “scheinen”. Zdá se, že to neuměla (tehdy) vyřešit. Sie scheint es damals nicht (auf)lösen können zu haben? NEBO Sie scheint es damals nicht haben lösen zu können? Děkuji za odpověď a zdravím

Takové konstrukce jsou sice teoreticky možné, a v praxi se s nimi téměř nesetkáte.
Velká Duden gramatika bohužel toto téma nijak blíže nevysvětluje a když se podíváte na jazykové diskuse na internetu, ani rodilí mluvčí se neshodnou na tom, jak by to mělo být správně. Na čem se ale shodnou je, že je mnohem přirozenější a hlavně srozumitelnější použít v tomto případě vedlejší větu. :--)

Jediný nalezený příklad podobný Vaší požadované kontrukci je z knihy „Ludwig van Beethoven“, kterou napsal W. A. Thomas-San-Galli:
Beethoven erwähnt in späten Jahren selbst, dass er seinen ‚armen Eltern‘ geholfen habe und froh gewesen sei, ihnen haben helfen zu können.
Mějme ovšem na paměti, že tato kniha je přes sto let stará. 😁

Pokud byste si k tématu chtěl přečíst více, odkazuji na jednu ze zmíněných diskusí:
https://de.etc.sprache.deutsch.narkive.com/…nen-zu-haben

Dobrý den, velice děkuji za odpověď a beru si z toho, že nejlepší je použít vedlejší větu. Ostatní konstrukce by byly „umělé“. Mám ještě jeden dotaz a ten se týká domněnky v minulosti při použití trpného rodu. Můžete mi prosím říct, zda následující věty, které mají německy vyjádřit tutéž větu, jsou ekvivalentní a stejnou měrou použitelné (zaměnitelné). Např. z kriminálního prostředí: Všichni ve městě si myslí, že určitě byla zavražděna. (=musela být ~ jistě ~ zavražděna).

1. Alle in der Stadt glauben, sie muss getötet worden sein.
2. Alle in der Stadt glauben, dass sie getötet worden sein muss.
3. Alle in der Stadt glauben, dass man sie getötet haben muss.

Děkuji.

Všechny tři varianty jsou rovnocenné (lze přidat i tu s man a bez dass). 🙂