Vydáno dne 24.07.2021
Jaké existují v němčině varianty výslovnosti R, jak se liší od
češtiny a na co si dát pozor.
Výslovnost R v němčině záleží v první řadě na jeho pozici. Jinak se chová např. na začátku slov a slabik a jinak na jejich konci. To vše si podrobně vysvětlíme v tomto článku.
Vyskytne-li se R na začátku slova či slabiky (reisen, lehren), nebo po souhláskách (Gras, frei) máme na výběr tři rovnocenné spisovné varianty výslovnosti:
Toto R známe i z češtiny jako tzv. “ráčkování”. Vzniká kmitáním čípku v zadní části dutiny ústní. Tato varianta je běžnější v severním Německu.
Tato varianta R může někomu trochu připomínat “dávení”. Vzniká
vzadu v dutině ústní a tvoří se vlastně podobně jako české CH
/x/ (viz Výslovnost CH).
Jazyk (v tomto případě jeho kořen) se vyklene k měkkému patru a
brání průchodu vzduchu. Toto R rovněž uslyšíte spíše na severu. Kromě
toho je typické pro výslovnost třeba francouzštiny.
Toto R je velice podobné českému, pouze tolik nekmitá (většinou jazyk kmitne jednou či dvakrát). Tato varianta výslovnosti je rozšířena hlavně na jihu, tj. především v jižním Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Příklady:
/ʀ/ či /ʁ/ | /r/ | |
---|---|---|
richtig | /ˈʁɪçtɪç/ | /ˈrɪçtɪk/ |
traurig | /ˈtʁaʊ̯ʀɪç/ /ˈtʀaʊ̯ʁɪç/ | /ˈtraʊ̯rɪk/ |
groß | /ɡʁoːs/ | /ɡroːs/ |
raten | /ˈʁaːtn̩/ | /ˈraːtn̩/ |
Vyskytne-li se R na konci slabiky nebo slova, vyslovuje se oslabeně.
Základní informace o tomto jevu jste si mohli přečíst v článku
Výslovnost
koncového -E a -ER.
Oslabená výslovnost se blíží téměř hlásce /a/, proto ji značíme
/ɐ/.
Pozor: Studenti často chybně vyslovují buď tvrdé české
/r/ nebo anglické krátké /ə/ – ani
jedno není správně!
S touto výslovností se setkáte:
ihr /iːɐ̯/
vor /foːɐ̯/
Uhr /uːɐ̯/
werden /ˈveːɐ̯dn̩/
erst /ɛʁst/ nebo /eːɐ̯st/
Mnoho rodilých mluvčích oslabuje v těchto předponách výslovnost
natolik, že místo /-ɛɐ̯-/
zůstane dokonce jen samotné /-ɐ-/.
Pozor – rozhodně ne /-ə-/ jako v angličtině!
erklären /ɛɐ̯ˈklɛːʁən/
nebo /ɐˈklɛːʁən/
vergessen /fɛɐ̯ˈɡɛsn̩/ nebo
/fɐˈɡɛsn̩/
(ne (/vəˈɡɛsn̩/)
zerbrechen
/t͡sɛɐ̯ˈbʁɛçn̩/ nebo /t͡sɐˈbʁɛçn̩/
(ne /t͡səˈbʁɛçn̩/)
Lehrer /ˈleːʁɐ/
Vater /ˈfaːtɐ/
später /ˈʃpɛːtɐ/
besser /ˈbɛsɐ/
Jak vidíme, v těchto případech se severoněmecká *1 a jihoněmecká *2 výslovnost příliš neliší, všude slyšíme /ɐ/.
Jak už bylo zmíněno, důležité je opravdu vyslovovat na konci /ɐ/ a nikoli /ə/,
abychom nezměnili význam slova:
die Bitte / bitte
/ˈbɪtə/ *3
bitter /ˈbɪtɐ/ *4
Spiele / ich
spiele /ˈʃpiːlə/ *5
Spieler /ˈʃpiːlɐ/ *6
Liebe / ich
liebe /ˈliːbə/ *7
lieber /ˈliːbɐ/ *8
Nesprávnou výslovností můžete ostatní zmást, v tomto případě poměrně znatelně. Zkuste proto dbát na to, aby zde i ve vaší výslovnosti zmizelo tvrdé české R či nesprávné koncové /ə/.
V angličtině existuje pouze jeden typ R, který se odborně značí /ɹ/ . Právě proto, že prakticky existuje jen jediná varianta *9 této hlásky, užívá se ve slovnících pro zjednodušení obyčejné /r/.
Na začátku slov a slabik (right, correct) zazní toto R vždy, na konci slov a slabik pouze v americké angličtině.
I v angličtině se někdy – v neformální výslovnosti – může -er vyslovit až jako /ɐ/ – tak vznikla slova typu GANGSTA, PLAYA apod.