Vydáno dne 04.02.2021
Přijde vám, že v němčině slyšíte PLECH, ačkoli se jasně píše
BLECH, nebo TECKE místo DECKE? V tomto článku se dozvíte proč.
Možná si říkáte, že podle názvu patří téma jako toto někam do studia fonetiky na vysoké škole. Není to tak docela pravda – jako každá teorie nám totiž i toto umožní lépe porozumět a správněji vyslovovat. Pro studenty, kteří se chtějí svou výslovností přiblížit rodilým mluvčím je to potom dokonce nezbytnost.
Co jsou znělé a neznělé souhlásky jsme si již vysvětlili v článku Výslovnost – spodoba souhlásek. Existuje však ještě jedna důležitá vlastnost samohlásek, která je pro němčinu specifická – tzv. napjatost. Zjednodušeně jde o to, jak moc při jejich vyslovování napneme “pusu” (odborně mluvidla).
Samohlásky lze dělit na
napjaté – velké svalové napětí, zní jakoby ostřeji,
tvrději
nenapjaté – malé svalové napětí, uvolnění, zní
jakoby mírně, měkce
Napjatost a případná aspirovanost
(přídech – viz níže) je tedy v němčině hlavní rozdíl mezi dvojicemi
hlásek jako b-p, d-t nebo
g-k.
V některých německy mluvících oblastech se od sebe dokonce znělé a
neznělé hlásky liší pouze napjatostí, a jinde splývají úplně.
Z tohoto základního rozdílu vyplývá, že český student by měl
nezapomínat
1) přídech u hlásek p, k,
t
2) oslabovat znělost u hlásek b,
d, g apod.
Abychom předešli případným terminologickým nedorozuměním, je dobré předeslat, že rozlišujeme
a) tzv. znělé souhlásky (b, d, g apod.) a
b) znělost konkrétní hlásky.
Takže např. hláska B se
jmenuje “znělá”, ale vyslovit ji mohu více či méně zněle – když
její znělost velice oslabím, bude znít vlastně jako P.
Toto bude velice důležité pro pochopení dalšího výkladu.
Pro základní pochopení toho, co znamená přídech, si můžeme porovnat
dvojice slov, které vypadají v obou jazycích téměř totožně, ale liší
se právě přídechem u P, K,
T.
Zkuste si u každé dvojice vyslovit české slovo a pak si poslechněte jeho
německý protějšek.
(CZ) pech
(DEU) das Pech /pɛç/ *1
(CZ) tane
(DEU) die Tanne /ˈtanə/ *2
(CZ) klub
(DEU) der Klub /klʊp/ *3
(CZ) kus
(DEU) der Kuss /kʊs/ *4
(CZ) pas
(DEU) der Pass /pas/ *5
Můžeme si představit, že přídech je takové malé přidané “h”, tedy
p /pʰ/
k /kʰ/
t /tʰ/
Přídech je nejvýraznější před přízvučnou samohláskou na začátku slov, tzn. slovo má přízvuk na první slabice (co je přízvuk vám napoví článek Slovní přízvuk).
kalt /kalt/ *6
kommen /ˈkɔmən/ *7
putzen /ˈpʊt͡sn̩/ *8
die Post /pɔst/ *9
der Teil /taɪ̯l/ *10
tun /tuːn/ *11
Výrazná aspirace je tu i v případě, že před samohláskou stojí
R, L, N:
der Kreis /kʁaɪ̯s/ *12
der Preis /pʁaɪ̯s/ *13
tragen /ˈtʁaːɡn̩/ *14
klein /klaɪ̯n/ *15
die Plage /ˈplaːɡə/ *16
der Knabe /ˈknaːbə/ *17
Malý přídech je i na konci slov, je-li poslední slabika
přízvučná:
laut /laʊ̯t/ *18
bereit /bəˈʁaɪ̯t/ *19
der Druck /dʁʊk/ *20
die Musik /muˈziːk/ *21
knapp /knap/ *22
der Galopp /ɡaˈlɔp/ *23
To platí samořejmě i pro znělé hlásky na konci slov, které se čtou nezněle (viz článek Výslovnost – spodoba souhlásek).
das Rad /ʁaːt/ *24
der Rat /ʁaːt/ *25
der Weck /vɛk/ *26
weg /vɛk/ *27
Naopak oslabeně se přídech u P, K, T vysloví v nepřízvučných slabikách, před jinými souhláskami a v kompinacích SP, ST
die Decke /ˈdɛkə/ *28
das/der Drittel /ˈdʁɪtl̩/
*29
die Suppe /ˈzʊpə/ *30
das Haupt /haʊ̯pt/ *31
es schmeckt /ʃmɛkt/ *32
spielen /ˈʃpiːlən/ *33
der Stein /ʃtaɪ̯n/ *34
der Gast /ɡast/ *35
Německé souhlásky b, d, g jsou méně znělé než v češtině, jsou jakoby měkčí. Můžeme zase použít porovnání češtiny a němčiny – opět si zkuste u každé dvojice vyslovit české slovo a pak si poslechněte jeho německý protějšek.
(CZ) bok
(DEU) der Bock /bɔk/ *37
(CZ) glóbus
(DEU) der Globus /ˈɡloːbʊs/
*38
Toto oslabení znělosti můžeme slyšet především ve dvou případech:
a) na začátku slov (po pauze)
der Baum /baʊ̯m/ *39
das Deutsch /dɔɪ̯t͡ʃ/ *40
ganz /ɡant͡s/ *41
b) po neznělých souhláskách uprostřed slov nebo ve spojené řeči
der Hausbau /ˈhaʊ̯sˌbaʊ̯/
*42
Er ist ausgestiegen
/ˈaʊ̯sɡəˌʃtiːɡn̩/ *43
Hat er aufgepasst?
/ˈaʊ̯fɡəˌpast/ *44
Hast du eine Freundin? *45
aus Dresden
/aʊ̯s_ˈdʁeːsdn̩/ *46
Také znělé souhlásky v a
z jsou vyslovovány méně zněle
na počátku slov nebo po neznělých souhláskách.
sein /zaɪ̯n/ *47
so /zoː/ *48
sie /ziː/ *49
wer /veːɐ̯/ *50
das Wasser /ˈvasɐ/ *51
der Schlafwagen
/ˈʃlaːfˌvaːɡn̩/ *52
das Pumpwerk /ˈpʊmpˌvɛʁk/
*53
der Basssänger /ˈbasˌzɛŋɐ/
*54
der Kongresssaal
/kɔŋˈɡʁɛsˌzaːl/ *55
Díky oslabení znělých souhlásek se nám Čechům také lépe vyslovují kombinace hlásek neznělá+znělá (viz opět článek Výslovnost – spodoba souhlásek).
Angličtina také v některých případech oslabuje znělost kvůli usnadnění výslovnosti – při střetnutí dvou hlásek (např. DISGUSTING) nebo i na začátku slov (VERY).