Vydáno dne 12.03.2019
Jak se tvoří a používá préteritum (minulý čas jednoduchý).
Existují dva základní způsoby, jak v němčině vyjádřit minulost. O tom složitějším – perfektu – jsme si pověděli v minulém článku. Dnes se podíváme na druhý způsob – préteritum. Ten je sice o něco jednodušší na vytvoření, nicméně používá se mnohem méně než perfektum.
Pro správné vytvoření préterita musíme vědět, zda se sloveso chová
jako pravidelné (slabé), nepravidelné
(silné) nebo smíšené.
Zvláštní kategorií jsou modální slovesa, o kterých tu máme samostatný
článek.
Pro všechna slovesa v préteritu platí, že 1. a 3. osoba singuláru se shoduje. Další dělení sloves vidíme níže.
Typickým znakem préterita slabých sloves je přidané -t-. Kde to vyžaduje výslovnost, vkládá se mezi kmen a koncovku ještě -e-
Préteritum slabých sloves můžete jednoduše vytvořit tak, že k 3. osobě sg. přítomného času připojíte -e:
er hört *1 → er hörte *2
er antwortet *3 → er antwortete *4
Ostatní osoby pak už mají koncovky jako v přítomném čase.
suchen *5 | arbeiten *6 | |
---|---|---|
ich | suchte /ˈzuːxtə/ | arbeitete /ˈaʁbaɪ̯tətə/ |
du | suchtest | arbeitetest |
er | suchte | arbeitete |
wir | suchten | arbeiteten |
ihr | suchtet | arbeitetet |
sie | suchten | arbeiteten |
Silná slovesa tvoří préteritum změnou kmenové samohlásky.
Pozor – v 1. a 3. osobě sg. už žádná koncovka
není!
bleiben *7 | fahren *8 | heben *9 | sprechen *10 | |
---|---|---|---|---|
ich | blieb /bliːp/ | fuhr /fuːɐ̯/ | hob /hoːp/ | sprach /ʃpʁaːx/ |
du | bliebst | fuhrst | hobst | sprachst |
er | blieb | fuhr | hob | sprach |
wir | blieben | fuhren | hoben | sprachen |
ihr | bliebt | fuhrt | hobt | spracht |
sie | blieben | fuhren | hoben | sprachen |
Smíšená slovesa se časují jako slabá (tj. v přítomném čase nemění kmen), ale v préteritu mění kmenovou samohlásku (bringen a denken dokonce i souhlásku). U některých sloves je přípustný jak pravidelný, tak nepravidelný tvar (senden).
infinitiv | přítomný čas | préteritum |
---|---|---|
brennen *11 | es brennt *12 | es brannte *13 |
kennen *14 | er kennt *15 | er kannte *16 |
nennen *17 | er nennt *18 | er nannte *19 |
rennen *20 | er rennt *21 | er rannte *22 |
senden *23 | er sendet *24 | er sandte / er sendete *25 *26 |
bringen *27 | er bringt *28 | er brachte *29 |
denken *30 | er denkt *31 | er dachte *32 |
Vidíte, že kmen se u silných a smíšených sloves může měnit různým způsobem. V chystaném seriálu o nepravidelných slovesech se podíváme na skupiny sloves, které mění kmen vždy stejným způsobem a mohou nám pomoci uvidět v časování určitá pravidla.
Nemá ale příliš cenu učit se jednotlivé změny zpaměti jako básničku. Daleko efektivnější a užitečnější je četba, poslech a sledování filmů – tam se nám minulé tvary objevují neustále a bezpracně si je zapamatujeme.
Kdy se užije préteritum a kdy perfektum se může lišit dle oblasti, z níž mluvčí pochází (v některých oblastech bylo préteritum téměř zcela vytlačeno perfektem), obecně se dá ale říci, že préteritum užíváme takto:
Něco se stalo, proběhlo. Nezáleží na tom, zda byla daná věc dokončena či ne.
Er las das Buch zu Ende und schlief ein. *33
Wir arbeiteten gestern den ganzen Tag. *34
Takto se préteritum používá zejména v souvislém vypravování, popisu a výkladu – na rozdíl od perfekta, které spíše odděleně sděluje jednotlivá fakta.
An der Straßenecke fiel ihm zum ersten Mal etwas Merkwürdiges auf – eine Katze, die eine Straßenkarte studierte. An der Einbiegung zum Ligusterweg stand eine getigerte Katze… *35
Gerade als ich kam, ging mein Freund weg. *36
Während wir uns unterhielten, stahl jemand unser Geld. *37
Préteritem lze ale vyjádřit i děj, který bezprostředně předcházel jinému ději, takže oba proběhly téměř současně.
Sobald er Johanna sah, ging er auf sie zu. *38
Ich rief dich sofort an, als ich es erfuhr. *39
V poslední větě bychom ale mohli použít i plusquamperfektum:
Ich rief dich sofort an, als ich es erfahren hatte.
Jak vidíte, použití préterita není žádná věda. Ačkoli ho potkáte méně než perfektum – spíše při četbě než v mluvené řeči – určitě tento způsob vyjadřování minulosti nepodceňujte.
Préteritum bývá často přirovnáváno k anglickému minulému času prostému (past simple), ale to není zcela přesné. Zaprvé má angličtina pro každý čas prostý a průběhový způsob vyjádření (simple / continuous). Zadruhé – jak jsme zmiňovali v předchozím článku – v dnešní němčině je v mnoha oblastech préteritum vytlačováno perfektem.
Nicméně i angličtina má pravidelná a nepravidelná slovesa, která trápí studenty neméně než ta německá, jak se můžete dočíst na Help for English.