Rakouská němčina a proč jí (vůbec) nerozumíme
Taky jste zažili podobnou situaci? Přijedete na dovolenou do Rakouska,
užíváte si pěkný den někde na horách a vyhlídnete si krásnou horskou
chatičku se skvělým jídelníčkem a výhledem na dvoutisícovky všude
kolem. Přijde obsluha a ptá se. Jenže, ouha, vy nerozumíte ani slovo!
A říkáte si, jestli to vůbec je němčina, ten jazyk, kterým na vás ti
místní mluví?
Samozřejmě, že je, jenže rakouská – a je možné, že ještě
s dialektem.
A proč ji tedy částečně nebo vůbec nerozumíte? Odpovědí je více.
Tento článek je úvodem do série pojednávající o rakouské němčině. Snaží se podat úplně základní informace o odlišnostech mezi Hochdeutsch a rakouskou němčinou.
Hovorová němčina nebo dialekt?
Rakouská němčina je sice oficiálně varianta spisovného
německého jazyka (tedy není dialekt), ale má svá specifika – a
ty se právě ve škole v ČR většinou nenaučíte. Tedy aspoň ne v rámci
klasického vyučování.
V každodenním běžném životě ale většina Rakušanů mluví
hovorově (die
Umgangssprache) nebo v dialektu (der Dialekt nebo die Mundart), což je právě pro ty,
kteří nejsou zvyklí, docela oříšek. A tak se může stát, že přijedete
do Rakouska a rozumíte málo, v horším případě vůbec nic. A to jste se
učili němčinu pěknou řádku let.
Dobrá zpráva je, že v tom nejste zdaleka sami! I rodilí Němci mají
v Rakousku problém porozumět a dorozumět se. Nespornou výhodu mají
bavorští Němci, protože jejich němčina je hodně podobná té
rakouské. Nejen podobnými výrazy, ale i výslovností, takže se dá říci,
že se i podobně poslouchá.
Dokonce se někdy stává, že i sami Rakušané mají problém
s dorozuměním se mezi sebou v případě hovorové řeči či dialektu.
Takže např. Rakušan z východní části Rakouska nemusí (úplně a dobře)
rozumět v západním Rakousku (spolkové země Tirol, Vorarlberg).
Je také dobré si uvědomit, že hovorová němčina / dialekt nemá žádný
ustálený nebo oficiální způsob zápisu – vždy je to jen pokus
vyjádřit písemně to, co slyšíme.
Níže najdete ve zkratce odlišnosti, prezentované prakticky a jednoduše pro ty, kteří nejsou experty v oboru. Pokud tedy nejste studenty filologie, germanistiky apod., mělo by vám to stačit.
Pár příkladů
Největší rozdíl rakouské a německé němčiny (standardní, Hochdeutsch) je v mluvené formě. Písemná forma rakouské němčiny už více inklinuje ke standardu. Ovšem výjimky existují a jednou z nich je např. i písemná forma rakouské němčiny v rakouském dialektu.
Např. krátký příklad písemné komunikace – chat (3 lidé).
“Překlad” do Hochdeutsch je v žárovkách.
A: Fensta putzn is wos fia leid mit schene nochban. *1
B: Guad das wir olle schen san… *2
C: Joo… des sama. *3
Ta hranice, co je ještě hovorové a co už je dialekt je pro nás, jakožto nerodilé německy mluvící často dost nejednoznačná – tzn. pro necvičené ucho cizince to zní jako úplně jiný cizí jazyk, ačkoliv se v mnoha případech jedná např. jen o jednoduchou větu typu:
Do bin I dahoam. Do gfoits ma.
= Da bin ich daheim. Da gefällt es mir. *4
Čím se rakouská němčina liší?
Navíc hodně záleží na tom, kde se právě nacházíte, protože obojí (hovorová řeč i dialekt) jsou odlišné v každé spolkové zemi plus ještě i v rámci jedné spolkové země. Jak někteří říkají, např. v Tyrolsku se mluví jinak v každém zapadlém údolí. A nejen v Tyrolsku.
Jedná se o rozdílnou slovní zásobu, výslovnost i gramatiku. Příklady viz níže.
a) specifická slovní zásoba
rakouský výraz | německý výraz |
---|---|
die Semmel | das Brötchen *5 |
Grüß Gott! | Guten Tag! *6 |
abdrehen | ausschalten (z. B. Licht, Fernseher) *7 |
Potkat můžeme i specifická slova v rakouské němčině, která nemají překlad do německé němčiny (tedy existují pouze v němčině rakouské), např.:
Leiwand – něco je skvělé,
senzační (Němec by asi nejspíš použil výraz toll)
Zwutschkerl – něco, co je
malé (dítě/člověk, věc)
Slova v přeneseném významu, otázky, fráze :
Steuerzuckerl – eine steuerliche Begünstigung (Zuckerl – znamená v rakouské
němčině “bonbón, bonbónek“, Steuerzuckerl je tedy jakýsi bonus
v podobě daňového zvýhodnění)
Das ist mir richtig Powidl. / Das ist mir Blunzen. (v Rakousku) *8
Das ist mir völlig egal. / Das ist mir gleich. (v Německu) *9
b) zvláštnosti ve výslovnosti
Těchto vcelku nevysvětlitelných jevů najdeme v rakouské němčině spoustu. Neexistují přesná pravidla, jak se např. tvoří slova v hovorovém významu nebo v dialektu, tedy např. proč lze místo nicht použít net ale i taky ned.
Des moch i net/ned. *10
Obecně by se dalo říci, že hovorová rakouská němčina či dialekt mají za cíl vše pojmenovat jednoduše bez složitějších gramatických jevů. Takže si vlastně gramatická pravidla, které znáte ze standardní němčiny/Hochdeutsch, podstatně zlehčují, jak mi jednou vysvětloval jeden rodilý Rakušan. Ovšem z pohledu cizince se o zlehčení myslím nejedná, posuďte sami – viz uvedené příklady níže.
A pozor – to, co může být např. v Německu chápáno jako gramatická chyba, je v rakouské němčině (aspoň tedy v té mluvené formě) bráno jako standard, který chybou není (např. použití pomocného slovesa: Ich bin gesessen. → Ich habe gesessen.)
1) zkracování
zusammenräumen → zam'räumen
gescheid → g'scheid
gesund / Gesundheit → g'sund / G'sundheit, ale dokonce i xund / Xundheit
nichts → nix
ich auch → I a
2) prodlužování
Někdy se např. přidává -n v jednotném čísle:
Suppe → Suppen *11
Hütte → Hütten *12
Někdy dochází k zkracování i prodlužování současně:
ich freue mich → I´gfrei mi
gesucht → g'suacht
3) změna přehlásky + zkracování
schön → schee *13
ich will → I wü *14
4) přehození písmen ve slově
Wespe → Wepsen / Wepstn *15
5) další tvary, které se v Hochdeutch neobjevují
es hat geschniebn/ geschnien *16
c) odlišnosti v gramatice
v Rakousku x Hochdeutsch
Ich bin gesessen. → Ich habe gesessen. *17
Ich habe gefernseht. → Ich habe ferngesehen. *18
Über was lachst du? → Worüber lachst du? *19
Dialekt / Mundart
Der Dialekt / die Mundart je doslova pastí pro
cizince – a nejen pro ně. I sami Rakušané si v dialektu nemusí
rozumět. Ve větších městech dialekt trošku upadá – je to tím, že tam
žije více cizinců a mladší generace nemá od koho dialekt “převzít”,
od koho se jej naučit. Také je to možná i rozšířenějším působením
německých programů v rakouské televizi.
Na vesnicích se ale dialekt dost drží, malé děti s ním doslova
vyrůstají a osvojují si ho spontánně vedle standardní varianty němčiny,
kterou se učí se ve škole.
Dost známý je např. Vídeňský dialekt (der Wiener
Dialekt, das Wienerische), např. :
Wos wüstn, du Zwutschkal? (beim Streiten) *20
Spisovně by to bylo
Was willst du, du Kleine/r?
Hovorovou němčinu (a někdy i dialekt) uslyšíte i v médiích, dokonce někdy i v psané formě na billboardech, obchodech, v reklamách v tisku apod.
Největší problém pro cizince – výslovnost
Porozumění výslovnosti pro nerodilé rakouské mluvčí je asi největší
problém. Tím, že se v Rakousku mluví převážně hovorově a v kombinaci
s dialektem, má člověk skutečně jen velmi malou šanci, že něco pochytí
bez předchozích zkušeností, natož pak jen s učebnicovou školní
němčinou. Teď nemluvím pouze o těch, kteří se učí školní němčinu
v ČR nebo SR, ale i např. o těch, kteří nějakou dobu žili v Německu
nebo jsou rodilí Němci (vyjma Němců z Bavorska).
Rakušané si servítky neberou a pořady, které můžete vidět v televizi,
jsou v hovorové řeči, eventuelně v dialektu. Ba naopak tvrdí, že kdyby
mluvili spisovně Hochdeutsch, nepůsobilo by to věrohodně. Což si
koneckonců myslí asi každý, kdo tu žije a ví, jak Rakušané
běžně mluví.
Nacvičit porozumění lze pouze odposlechem – komunikací s Rakušany,
sledováním rakouských televizních pořadů, poslechem rádia, návštěvou
různých rakouských festivalů apod.
Autorka tohoto textu může z vlastní zkušenosti říct, že to není akce na
rok dva a že to chce hodně trpělivosti. :--)
A také pozor na regionální rozdíly, protože co se říká na východě
Rakouska, se nemusí používat na západě, např.
der Fleischhacker , der Fleischhauer *21 / die Fleischerei *22 (východ Rakouska)
der Metzger *23 / die Metzgerei *24 (západ Rakouska, např.
v Tyrolsku, jinak také na západě Německa)
Závěr
Začátky v Rakousku jsou asi pro každého cizince dost krušné, co se
toho porozumění a dorozumění se týče. Můžete strávit x let v Německu,
vystudovat němčinu na vysoké škole a mít C2 německý kurz a přesto budete
mít na začátku pocit, že tu nerozumíte vůbec NIC.
A jaké je řešení? Nevzdat to, poslouchat a aktivně komunikovat
s rodiláky všude, kde je to možné!
Jak již bylo zmíněno na začátku, tento článek je úvodem k sérii pojednávající o odlišnostech “německé” a rakouské němčiny. Měly by následovat další články, zábavné testy, texty apod.
Pozn.:
Tento článek pro Vás připravila moje spolupracovnice z Rakouska,
Jana Dallamassl.
Více o rakouské němčině najdete na jejím profilu na Facebooku.
- Fenster putzen ist etwas für Leute mit schönen Nachbarn.
- Gut, dass wir alle schön sind.
- Ja, das sind wir.
- Tady jsem doma. Tady se mi líbí.
- houska
- dobrý den
- zhasnout,vypnout
- To je mi úplně jedno.
- To je mi úplně jedno.
- Das mache ich nicht.
- polévka
- chata, dřevěnice
- pěkný
- chci
- vosa
- es hat geschneit – sněžilo
- Seděl jsem.
- Díval jsem se na televizi.
- Čemu se směješ?
- při hádce
- řezník
- řeznictví
- řezník
- řeznictví