Jak vyjádřit: Omlouvám se…

Umět se omluvit je užitečné v každém jazyce. V dnešním článku si ukážeme několik základních způsobů omluvy v němčině.

Omlouvám se!

Prvním slovíčko je odvozeno od kořene die Schuld /ʃʊlt/ ^*1. Sloveso entschuldigen /ɛntˈʃʊldɪɡn̩/ tedy doslova znamená něco jako “od-vinit”, zbavit viny, čili prominout, omluvit.
Kromě slovesa lze také použít tvar podstatného jména die Entschuldigung /ɛntˈʃʊldɪɡʊŋ/ , který je o něco formálnější.

Entschuldige, was hast du gesagt? ^*2
Entschuldigung bitte, ich bin gleich zurück!  ^*3

Tato slova lze užít i při oslovení někoho neznámého – v češtině používáme výrazy typu “Promiňte…”, “Prosím Vás…”, “Dovolíte…” či “S dovolením…”

Entschuldigung, sind Sie Doktor House? ^*4
Entschuldigung, können Sie mir sagen, wie spät es ist? ^*5
Entschuldigung, darf ich noch mal durch?  ^*6

V mluvené němčině (a někdy i psané, pro vyjádření hovorovosti) se setkáte se zkrácenou verzí 'tschuldigung!.

Das war mein Fuß, du Idiot! – 'tschuldigung!  ^*7

Sloveso entschuldigen lze použít s předmětem nebo zvratným zájmenem:

Ich entschuldige mich für gestern. ^*8
Er hat gekommen und entschuldigt sich bei mir. ^*9
Entschuldige dich sofort!  ^*10

To je mi líto!

Druhé vyjádření je odvozeno od slovesa leidtun /ˈlaɪ̯ttuːn/ ^*11. To má odlučitelnou částici leid /laɪ̯t/ a používá se s dativem (3. pádem).

Er sagt, es tut ihm leid, aber ich glaube ihm nicht. ^*12
Das muss dir nicht leidtun! ^*13
Mein Hund ist gestern gestorben. – Das tut mir sehr leid!  ^*14

Promiňte!

Poslední vyjádření má základ ve slovese verzeihen /fɛɐ̯ˈt͡saɪ̯ən/ ^*15, které lze užít jako rozkaz nebo ve tvaru podstatného jména Verzeihung /fɛɐ̯ˈt͡saɪ̯ʊŋ/. Obojí je však dnes považováno za formální a poněkud zastaralé.

Verzeihung, ich habe Sie nicht gesehen! ^*16
Verzeihen Sie mir, dass ich Sie unterbrochen habe. ^*17
Verzeihe, ich muss jetzt gehen.  ^*18

Jinak však sloveso verzeihen užíváme běžným způsobem.

Sie wollte ihm verzeihen, aber sie hat es nicht geschafft. ^*19
Das verzeihe ich dir niemals!  ^*20

Nic se neděje!

Chceme-li na omluvu odpovědět, že je vše v pořádku a nic se neděje, použijeme např. spojení Macht nichts! /ˈmaxt nɪçt͡s/ , které je vlastně zkrácenou verzí “Das macht mir nichts aus.” Sloveso ausmachen znamená – kromě jiného – právě “vadit, nevyhovovat”.

Es tut mir schrecklich leid! – Macht nichts! ^*21
Entschuldige, ich sollte es nicht sagen. – Ach, komm, macht nichts!  ^*22

Existují samozřejmě i jiné reakce na omluvu:

Bitte! /ˈbɪtə/ ^*23
Kein Problem. /kaɪ̯n pʁoˈbleːm/ ^*24
Keine Ursache. /ˈkaɪ̯nə ˈuːɐ̯ˌzaxə/ ^*25
Passt schon. /past ʃoːn/ ^*26
Schon gut. /ʃoːn guːt/ ^*27
Nichts passiert. /nɪçt͡s paˈsiːɐ̯t/ ^*28
OK / Alles in Ordnung. /ˈaləs ɪn ˈɔʁdnʊŋ/  ^*29

Das ist doch kein Problem. ^*30
Du brauchst dich dafür nicht zu entschuldigen. ^*31
Halb so schlimm. / Es ist wirklich nicht so schlimm. ^*32
Das kann doch jedem (ein)mal passieren. ^*33
Mach' dir nichts draus.  ^*34

Shrnutí

Omlouvat se v němčině můžeme např. pomocí slovesa entschuldigen či poněkud zastaralejší varianty verzeihen, nebo třeba Es tut mir leid!.
Odpovědí může být kupříkladu Macht nichts, Kein Problem či obyčejné anglické OK.

V angličtině se nejčastěji setkáte s výrazy Sorry, Excuse me či Pardon. Více se dozvíte jako vždy na Help for English.