Skloňování přídavných jmen

Skloňování přídavných jmen

Skloňování přídavných jmen je pro některé studenty skoro stejným strašákem, jako skloňování podstatných jmen. Přitom jde o věc v zásadě jednoduchou, pokud nemáme problém s obyčejným skloňováním členu (osvěžit si toto téma můžete v našem článku.)

Vždy je lepší pochopit systém a logiku věci než se něco jen nabiflovat, proto se vám pokusíme skloňování adjektiv co nejvíce zjednodušit několika tipy.

3 pravidla

Pokud si zapamatujete 3 následují jednoduchá pravidla, bude pro vás skloňování přídavných jmen ein Kinderspiel ^*1:

1) Mnoho tvarů se nám při skloňování opakuje. Místo 16 tvarů jich máme vlastně jen 8.
2) Vždy se nám musí objevit pádová koncovka (tj. koncovka určitého členu).
3) Tato koncovka se nám může u každého výrazu objevit jen jednou.

1) Opakování tvarů

První věcí, která nám vše zásadně ulehčí, jsou shodné tvary v některých pádech. Ukážeme si to na zjednodušeném modelu, kde tvar znázorňuje rod a barva shodné tvary. Tedy např. vidíme, že v jednotném čísle je 2. pád mužského rodu stejný jako 2. pád středního rodu, nebo že 2. pád množného čísla je stejný jako 3. pád ženského rodu a pod.

rod	mužský	ženský	střední	množné číslo
1. pád	▬	♥	▲	☻
2. pád	▬	♥	▲	☻
3. pád	▬	♥	▲	☻
4. pád	▬	♥	▲	☻

2) Pádová koncovka

Je důležité si uvědomit, že v zásadě jde vždy o to, aby byl u daného slova poznat pád a rod.

ein kleines Haus
das kleine Haus
kleines Haus

→ koncovka -(e)s (jako das) identifikuje 1. či 4. pád středního rodu

zu einem kleinen Haus
zu dem kleinen Haus
zu kleinem Haus

→ koncovka -(e)m (jako dem) identifikuje 3. pád středního rodu (v jiných případech by to mohl být i rod mužský, tvar je stejný)

3) Jedna koncovka vládne všem

Rozpoznávací koncovka se nám u každého výrazu může objevit pouze jednou. Pokud je pádová koncovka u přídavného jména, není u členu a naopak. Nelze tedy nikdy říci např.

zu einem kleinem Haus
das kleines Haus.

Věříme, že nyní už budete mít odvahu se do skloňování adjektiv ponořit.

Typy skloňování adjektiv

Když použijeme přídavné jméno samotné, je vždy v základním tvaru a my se nemusíme ničím trápit:

Er ist klein.
Das ist schön.

Problém nastává teprve v kombinaci se jménem podstatným, proto si malinko osvěžíme, jak se s podstatnými jmény v němčině zachází.
Existují v zásadě 3 možnosti:

   a) slovo je nějakým způsobem jasně určené → použijeme člen určitý
   b) mluvíme obecně → použijeme člen neurčitý
   c) třetí způsob je člen nulový, kdy před podstatným jménem nestojí nic

Např. máme slova alt ^*2 a Mann ^*3:

a) S určitým členem bude v 1. pádě der, což je pádová koncovka, a proto pokračujeme již bez koncovky alte:

der alte Mann

b) S neurčitým členem použijeme ein. Neurčitý člen v 1. pádě pádovou koncovku nemá, pročež budeme pokračovat tvarem alter:

ein alter Mann

c) Ve spojení bez členu se koncovka “přichytí” rovnou přídavného jména:

alter Mann

Tento postup můžete aplikovat na libovolný pád a rod. Pamatujte ale, že podstatná jména, která v 2. pádě přidávají koncovku -s (das Kind → des Kinds; der Garten → des Gartens atd.) již mají pádovou koncovku a nebudeme ji přidávat k přídavným jménům. To se týká vlastně pouze skloňování bez členu:

schönen Gartens
braven Kinds

Přehledy

Nyní vás již pohled na tabulky skloňování jistě nevyděsí, zvlášť když znovu použijeme pomocné barvy. Skloňovat budeme hloupého muže, chytrou ženu, malé dítě a hlučné lidi.

Všimněte, že pokud nemá přídavné jméno pádovou koncovku, bude mít koncovku “neutrální”, tj. -en (s výjimkou 1. pádu jednotného čísla a 4. pádu ženského a středního rodu, kde je koncovka pouze -e).

a) skloňování adjektiv po členu určitém

	mužský	ženský	střední	plurál *4
1.	der dumme Mann	die kluge Frau	das kleine Kind	die lauten Leute
2.	des dummen Manns	der klugen Frau	des kleinen Kinds	der lauten Leute
3.	dem dummen Mann	der klugen Frau	dem kleinen Kind	den lauten Leuten
4.	den dummen Mann	die kluge Frau	das kleine Kind	die lauten Leute

Místo členu určitého můžeme použít také zájmena dieser ^*5, jener ^*6, jeder ^*7, welcher ^*8, mancher ^*9.
V množném čísle můžeme navíc místo členu užít i alle ^*10, beide ^*11 a keine ^*12.

b) skloňování adjektiv po členu neurčitém

Neurčitý člen nemá tvar množného čísla. Jako náhrada se v plurálu používá skloňování bez členu (tabulka c).

	mužský	ženský	střední
1.	ein dummer Mann	eine kluge Frau	ein kleines Kind
2.	eines dummen Manns	einer klugen Frau	eines kleinen Kinds
3.	einem dummen Mann	einer klugen Frau	einem kleinen Kind
4.	einen dummen Mann	eine kluge Frau	ein kleines Kind

Místo členu neurčitého můžeme použít také přivlastňovací zájmena (mein, dein, unser…) či záporné zájmeno kein ^*13.

c) skloňování adjektiv po členu nulovém

Takto skloňujeme adjektiva po číslovkách typu einig ^*14, viel ^*15, wenig ^*16, ander ^*17, ein paar ^*18 ap.

	mužský	ženský	střední	plurál *19
1.	dummer Mann	kluge Frau	kleines Kind	laute Leute
2.	dummen Manns	kluger Frau	kleinen Kinds	lauter Leute
3.	dummem Mann	kluger Frau	kleinem Kind	lauten Leuten
4.	dummen Mann	kluge Frau	kleines Kind	laute Leute

---

Závěr

Věříme, že vám dnešní článek pomohl se v skloňování adjektiv zorientovat. Své nově nabyté znalosti si můžete ověřit v sérii testů:
Test: Skloňování přídavných jmen #1
Test: Skloňování přídavných jmen #2
Test: Skloňování přídavných jmen #3 – Lückentest
Test: Skloňování přídavných jmen #4
Test: Skloňování přídavných jmen #5 – Lückentest

Přepis bublinkové nápovědy: