Slovní přízvuk

Slovní přízvuk

Ne všechny části slov se vyslovují stejně důrazně. Pokud některou slabiku vyslovíme silněji než ostatní, označujeme ji jako přízvučnou. V češtině je přízvuk vždy na první slabice slov (případně na předložce s ní splývající), v němčině ale může být na různých místech.

Klást správně přízvuk je v němčině poměrně důležité kvůli správnému porozumění – některá slova se dají vyslovit dvojím způsobem a posun přízvuku mění význam.

1) Hlavní přízvuk ve slovech německého původu

Hlavní přízvuk může stát na první slabice, stejně jako v češtině. S takovými slovy nemáme problém. Jde hlavně o jednoduchá slova a jejich odvozeniny, či o slova s přízvučnými předponami.

a) jednoduchá slova a jejich odvozeniny

Arbeit ^*1 → Arbeiter ^*2
Ende ^*3→ endlich ^*4
Mut ^*5 → mutig  ^*6

b) přízvučné předpony

Jedná se vesměs o předpony odlučitelné: ab-, an-, auf-, aus-, bei-, ein-, mit-, nach-, vor-, zu

abbrechen ^*7, aufmachen ^*8, zumachen ^*9, mitkommen ^*10, vorkommen  ^*11

.
. .{color:white; lang: cs}

Přízvuk se ale přesouvá na jinou slabiku, jde-li o

c) vždy nepřízvučné předpony

Jedná se vesměs o předpony neodlučitelné: be-, ge-, ent-, emp- er-, ver-, zer-

bewegen ^*12, gegeben ^*13, erzählen ^*14, verzeihen ^*15, zerbrechen  ^*16

d) dílem nepřízvučné předpony

durch-, über-, um-, unter-, wieder-, miss-

durchfallen /ˈdʊʁçˌfalən/ ^*17, durchsuchen /ˌdʊʁçˈzuːχn̩/ ^*18, unternehmen /ˌʊntɐˈneːmən/ ^*19, untergehen /ˈʊntɐˌɡeːən/ ^*20, wiederholen /viːdɐˈhoːlən/ ^*21, wiedersehen /ˈviːdɐˌzeːən/  ^*22

Více se o tomto typu předpon dozvíte v článku Slovesa s předponami – Úvod.

e) složená slova neohebná

dagegen ^*23, womit ^*24, wozu ^*25, weshalb ^*26, herein ^*27, hinaus ^*28, gegenüber ^*29, zurück ^*30, zusammen  ^*31

f) výjimky

Berlin /bɛʁˈliːn/, Hannover /haˈnoːfɐ/ apod.

.
. .{color:white; lang: cs}
. .{color:white; lang: cs}

2) Hlavní přízvuk ve slovech cizího původu

Slova přejatá z jiných jazyků si zachovávájí svůj původní přízvuk, který je mnohdy jinde než na první slabice. Můžeme se přibližně orientovat podle těchto pravidel:

a) přízvuk je na příponě -ei

Malerei /ˌmaːləˈʀaɪ̯/ ^*32, Papagei /ˌpapaˈɡaɪ̯/ ^*33, Polizei /ˌpoliˈʦaɪ̯/ ^*34, Partei /paʁˈtaɪ̯/  ^*35

b) přízvuk je na příponách -al, -ant, -ent, -eur, -ist, -ion, -ur

Jde o přípony tvořených samohláskou + jednou či dvěma souhláskou:

Präsident ^*36, Problem ^*37, Appetit ^*38, Intelligenz ^*39, Kultur  ^*40

c) přízvuk je na první slabice přípon -ieren, -ismus, -ade, -age, -ante, -ene, -ose

informieren ^*41, telefonieren ^*42, Kubismus ^*43, Garage ^*44, Hygiene ^*45, Dextrose  ^*46

d) přízvuk je na slabice před koncovkou -isch

alphabetisch ^*47, idiotisch ^*48, dynamisch ^*49, Französisch  ^*50

e) přízvuk je zpravidla na koncovce -ie a -ier

Chemie /çeˈmiː/ ^*51, Energie /enεrˈgiː/ ^*52, Fotografie /fotograˈfiː/ ^*53, Papier /paˈpiːɐ/ ^*54, Atelier /atəˈlieː/  ^*55

V některých slovech to ale neplatí:

Familie ^*56, Komödie ^*57, Tragödie ^*58, Spanier /ˈʃpaːni̯ɐ/ ^*59, Kanadier  ^*60

Závěr

Pokud si nejste jistí, vyhledejte si vždy výslovnost v kvalitním slovníku. Symbol pro přízvuk vypadá jako krátká svislá čárka – slabika za ní je přízvučná.

Familie /faˈmiːliə/

Vedlejší přízvuk značí stejná čárka dole. Ne všechny slovníky ale vedlejší přízvuk zobrazují.

Unterbrechung /ˌʊntɐˈbʀɛçʊŋ/  ^*61

Přepis bublinkové nápovědy: