Vydáno dne 16.03.2022
Hledáte stále další jednoduché a přitom zábavné a efektivní
způsoby, jak se učit jazyk? Komiks je jedním z nich!
Způsobů, jak přirozeně nasát skutečný jazyk je mnoho. Na některé jsme se spolu již podívali v předchozích článcích. Vedle čtení a poslechu knih a sledování filmů existuje další, velice účinný způsob vstřebávání jazyka – čtení komiksu.
Forma s -S na konci je typická pro češtinu. Angličtina
užívá slovo comic, které je
vlastně zpodstatnělým adjektivem. Němčina tuto formu převzala – der Comic / der
Comicstrip.
Pokud by vás zajímal přesný rozdíl mezi comic
strip / comic / comic
book, jakožto i rozdíly v chápaní těchto slov v Americe a
Británii, rozklikněte si poznámku “Culture” pod tímto heslem.
Na rozdíl od knih obsahuje komiks mnohem méně textu. Díky tomu má čtenář možnost se daleko lépe na text soustředit a více si mimoděk zapamatovat. Kromě toho je pravděpodobné, že si člověk komiks přečte několikrát, na rozdíl od běžných knih, kde to bývá spíše výjimkou. Slova, fráze i celé věty pak bezpracně přechází do naší paměti, jelikož jsou spjaty s vizuálním dojmem – obrázkem. (Podobně, jako ve filmu, kde ovšem zaprvé není tak snadné děj zastavit a zadruhé ne vždy máme k dispozici nebo chceme používat titulky.)
Komiks bývá ze své podstaty přirozeně domovem neformálního, mluveného
jazyka, který v beletrii (natož pak v učebnicích) příliš nepotkáme,
ačkoli je to právě tato forma jazyka, s kterou při setkání s rodilými
mluvčími přijdeme nejčastěji do styku.
Můžete si v něm tak do sytosti užít všech těch ma' *1, 'nen *2, ham *3, habs *4, biste *5 apod., zkrátka slovíček
a frází, které je dobré znát, a které vám krásně přejdou do krve a už
se jich při konverzaci se skutečnými Němci (Rakušany, Švýcary…)
neleknete.
Dnes existuje vedle originálních obrázkových příběhů i mnoho komiksových zpracování klasické i moderní literatury, které zpřístupňují především (ale nejen) mladým lidem mnoho knih, po kterých by možná jinak asi ani nikdy nesáhli. V současné době už totiž dávno neplatí, že komiks = pokleslý žánr. Naopak, komiks se etabloval jako plnohodnotná alternativa přinášející čtenářům řadu výhod, včetně ušetření času. :--)
Témata, která komiks přináší jsou mnohdy tzv. vážná – příkladem
budiž Maus,
děsivé a současně hodnotně umělecky ztvárněné zobrazení holocaustu,
které oslovilo miliony čtenářů po celém světě a je považováno za jedno
z vrcholných děl moderní světové literatury, která se snaží přispět
k tomu, aby lidé nezapomněli na to, co znamenal nacismus.
Vedle vážných témat najdete pochopitelně v kvalitní komiksové sekci
i mnoho děl humorných nebo chytře ironických. K těm je třeba počítat
např. autora s přezdívkou Flix, který (vedle
krátkých zábavných příhod z vlastních i cizích životů) moderně
zpracoval např. témata jako Don Quijote nebo Faust, v nichž si na své
přijdou laici i znalci. Malí i velcí čtenáři se pobaví třeba
u skvělého komiksu od Anke Kuhl – Lehmriese lebt!
Najít lze i knihy přepracované do podoby komiksu. Například Sophie
Scholl (skutečný příběh německé studentky a křesťanské
pacifistky, členky a později spoluvůdkyně nenásilné protinacistické
skupiny Die Weiße Rose), Flughunde
(konec druhé světové války z pohledu fanatického akustika ve službách
nacistů a z pohledu jedné z Goebbelsových dcer) nebo např. komiks
o životě jednoho z největších německých básníků a spisovatelů, Goethe.
I dětští čtenáři si přijdou na své – jako komiks lze sehnat např.
klasická díla Ericha Kästnera (Emil
und die Detektive *6, Die
doppelte Lottchen *7 ad.) nebo Astrid
Lindgren (Ronja,
die Räubertochter *8, Pippi
Langstrumpf *9 nebo třeba české pohádky
K.J.Erbena přeložené do němčiny *10.
Čtenářský zážitek je srovnatelný s originály a propagace příběhů takovouto srozumitelnou a přístupnou formou zvyšuje podle mého názoru zájem o literaturu a vede dokonce často k tomu, že si čtenář zatouží přečíst původní dílo.
Co asi vůbec není třeba představovat, je klasika typu Asterix, Garfield či Tin-Tin *11. Tyto komiksy, původem francouzské či anglické, byly přeloženy do mnoha jazyků (Asterix do více než 100!) a jsou v Německu velice oblíbené, o čem svědčí např. počet prodaných výtisků příběhů velkého Gala, jenž je po Francii hned na druhém místě.
Ovládáte-li ještě alespoň jeden cizí jazyk (ale nakonec k danému účelu tu i čeština postačí), můžete se dát hned do učení. Začátečníkům a mírně pokročilým mohou tato obrázková dobrodružství pomoci si utřídit a upevnit základní slovíčka a fráze, pokročilým pak nejrůznější idiomy a neobvyklá spojení. V místech, kde se laik diví či zlobí, jak to, že jsou v bublině úplně jiná slova a významy, tam milovník jazyků zajásá a chtivě sahá po slovníku idiomů, aby si na své konto připsal jeden nový.
I komiks má pár nevýhod. Například není většinou vhodný pro
začátečníky (A0-A1), protože by se v něm asi rychle ztratili. Existují
i zjednodušené komiksy vytvářené pro studenty jazyků, ale ty bývají
želbohu často ne příliš inteligentní a zajímavé.
Doporučená vstupní úroveň do světa komiksů je proto přibližně A2,
ovšem hodně motivovaný student nebo takový, který již třeba jeden cizí
jazyk zná *12, dokáže jistě komiks
využít i na nižší úrovni.
Výše řečené samozřejmě neplatí pro děti, které jazyk, pokud se s ním setkávají od nízkého věku, přijímají naprosto přirozeně v jakékoli “složitosti”. Neučí se totiž analyticky, nepotřebují znát význam všech slov a jediným kritériem je, aby je příběh bavil a zajímal.