Podobnosti mezi němčinou a angličtinou #3 - výslovnost

V předchozích dvou článcích jsme se podívali na podobnosti a rozdíly pravopisné a gramatické. Dnes se budeme zabývat tím, co dělá studentům možná ještě větší problém – výslovností.

Základní rozdíl

Systém německé výslovnosti je přísně napojen na německý pravopis. Pravidelně dochází k pravopisným reformám a úpravám tak, aby zvuková stránka odpovídala písemné. Pro studenta němčiny tedy stačí naučit se pár základních pravidel výslovnosti a pak je jen používat. V 99 % budou tato pravidla platit.

Systém anglické výslovnosti jednoduchá pravidla bohužel nemá, což je dáno vývojem jazyka a praktickou neexistencí pravopisné reformy od 15. století, kdy se většina slov ještě vyslovovala více či méně tak, jak se psala.

To bychom měli mít na paměti, když narazíme na slova podobně vypadající v obou jazycích. Výslovnost německého slova se bude podobat jeho pravopisu, kdežto výslovnost anglického slova může záviset na množství pravidel, podpravidel a výjimek.

Dnešní článek vám ukáže pár příkladů, kde se stejně či velice podobně píšící slova jinak vyslovují a naopak slova stejně znějící mohou mít zcela jiný pravopis (a samozřejmě i význam).

Samohlásky

Délka

Pravděpodobně nejdůležitější výslovnostní rozdíl je délka samohlásek. Zatímco němčina ji jasně vyznačuje pravopisem (viz článek Dlouhé nebo krátké samohlásky?), v angličtině si prostě musíme zapamatovat, která slova (či kombinace písmen) se čtou s dlouhými a která s krátkými samohláskami.

Pro jistotu připomínám, že slova porovnávaná v tomto článku mohou mít často navzdory své grafické podobnosti zcela jiný význam.

Například slovo fast, je v němčině krátké (dvě souhlásky značí krátkou slabiku), kdežto v angličtině dlouhé:
(DEU) fast /fast/ ^*1
(ENG) fast /fɑːst/  ^*2

Naopak třeba překlad slova “Bůh” se v obou jazycích vyslovuje podobně – krátce. Na to je však nutné v němčině použít dvě souhlásky.

(DEU) Gott /gɔt/ ^*3
(ENG) God /gɒd/  ^*4

Podobně používá němčina jen jednu souhlásku i třeba v těchto slovech:
(DEU) Glas ^*5, Gras ^*6
(ENG) glass ^*7, grass  ^*8

Jiný způsob, jak v němčině vyjádřit dlouhou samohlásku, je zdvojování. Naneštěstí i zde je angličtina poměrně nekonzistentní.

(DEU) Boot /boːt/ ^*9
(ENG) foot /fʊt/ ^*10
(ENG) food /fuːd/  ^*11

A dokonce ani v následujícím případě nezní slova stejně:
(DEU) gut /guːt/ ^*12
(ENG) good /gʊd/  ^*13

Jiná samohláska

Někdy se v angličtině samohláska zcela odlišuje od pravopisu, nebo se dokonce ten samý spelling čte různě v různých slovech.

all

(DEU) Ball /bal/ ^*14
(ENG) ball /bɔːl/  ^*15

podobně
(DEU) all ^*16, Fall ^*17, Stall ^*18, Wall ^*19
(ENG) all ^*20, fall ^*21, stall ^*22, wall  ^*23

ar

(DEU) arm /aʁm/ ^*24
(ENG) arm /ɑːm/ (UK) či /ɑɹm/ (US)  ^*25

ale
(DEU) warm /vaʁm/ ^*26
(ENG) warm /wɔːm/  ^*27

(DEU) warnen /vaʁnən/ ^*28
(ENG) warn /wɔːn/  ^*29

Jak vidíte, německá výslovnost se na rozdíl od anglické stále drží písemné podoby slova. To lze vidět i na dalších příkladech:

and

Němčina kopíruje pravopis i zde:
(DEU) das/der Band /bant/ ^*30
(ENG) band /bænd/  ^*31

podobně
(DEU) der Brand ^*32, die Hand ^*33, der Hammer ^*34, das Land ^*35, der Sack ^*36, der Sand ^*37, der Stand ^*38, der Strand ^*39
→ čteme s /a/

(ENG) brand ^*40, hand ^*41, hammer ^*42, land ^*43, sack ^*44, sand ^*45, stand ^*46, strand ^*47
→ čteme s /æ/

ale například
(DEU) der Schwan /ʃvaːn/ ^*48
(ENG) swan /swɒn/ (UK) či /swɑn/ (US)  ^*49

Další rozdíly v samohláskách

u
(DEU) Butter /ˈbʊtɐ/ ^*50,
(ENG) butter /ˈbʌtə/  ^*51

podobně
(DEU) Dung ^*52, Hunger ^*53, Lust ^*54→ čteme s /ʊ/
(ENG) dung ^*55, hunger ^*56, lust ^*57 → čteme s /ʌ/

i
(DEU) der Wind /vɪnt/ ^*58
(ENG) wind /waɪnd/ ^*59 (ve významu “vítr” čteme /wɪnd/  )

podobně
(DEU) mild ^*60, wild ^*61, blind ^*62, finden ^*63 → čteme s /ɪ/
(ENG) mild ^*64, wild ^*65, blind ^*66, find ^*67 → čteme s /aɪ/

o
(DEU) das Gold /ɡɔlt/ ^*68
(ENG) gold /gəʊld/  ^*69

podobně
(DEU) der Sold ^*70, hold ^*71 → čteme s /ɔ/
(ENG) sold ^*72, hold ^*73 → čteme s /əʊ/

Jiný pravopis, stejná výslovnost

Existuje naopak i mnoho slov, která se velice podobně čtou, a logicky se musí kvůli pravopisným rozdílům v obou jazycích jinak psát.

(DEU) fein /faɪ̯n/ ^*74
(ENG) fine /faɪ̯n/  ^*75

Podobně
(DEU) mein ^*76, die Pein ^*77, der Schein ^*78, der Wein ^*79, das Eis ^*80, der Preis ^*81, der Reis ^*82, breit ^*83
(ENG) mine ^*84, pine ^*85, shine ^*86, wine ^*87, ice ^*88, price ^*89, rice ^*90, bright  ^*91

(DEU) das Haus /haʊ̯s/ ^*92
(ENG) house /haʊ̯s/  ^*93

Podobně
(DEU) die Laus ^*94, die Maus ^*95, braun ^*96, die Sau ^*97, sauer ^*98, faul ^*99
(ENG) louse ^*100, mouse ^*101, brown ^*102, sow ^*103, sour ^*104, foul  ^*105

Souhlásky

Výslovnost koncových souhlásek

Jedním z největších rozdílů je výslovnost znělých a neznělých souhlásek, a to především na konci slov. Je to zádrhel pro mnoho Němců (a Čechů), kteří se učí anglicky, ale i naopak.
Zatímco němčina je v tomto ohledu podobná češtině a znělé souhlásky se mění na neznělé, angličtina se tu výjimečně drží spellingu (navíc znělá hláska dokonce ovlivňuje délku předcházející samohlásky). Porovnejte:

(DEU) Bad /baːt/ ^*106
(ENG) bard /bɑːd/  ^*107

Schválně jsem zvolil dvě slova s dlouhým A a s D na konci, ač se jinak jejich pravopis liší. Vidíme, že D se v němčině (stejně jako v češtině) změní na T, kdežto angličtina si drží D.
Výjimkou je v němčině koncové Z které se čte samozřejmě /ts/.

Toto platí vždy u dvojic B-P, D-T, G-K, V-F a Z-S.

	Deutsch	English
D	der Hund /hʊnt/  *108	head /hed/  *109
G	der Zug /t͡suːk/  *110	dog /dɒɡ/  *111
B	der Dieb /diːp/  *112	job /d͡ʒɒb/  *113
V	aktiv /akˈtiːf/  *114	stove /stəʊv/  *115
Z		jazz /dʒæz/  *116

Více k tomuto jevu anglické výslovnosti najdete jako vždy na Help for English.

Pokud byste se chtěli dozvědět více o znělých a neznělých souhláskách v němčině, přečtěte si článek Výslovnost – spodoba souhlásek.

W / V

Pro některé z vás je to naprostá samozřejmost, ale přesto raději připomínám, že tato dvě písmena se v obou jazycích vyslovují jinak. V němčině W /v/ a V /f/, kdežto v angličtině W /w/ a /v/.
Více viz také na Help for English.

(DEU) was /vas/ ^*117
(ENG) was /wɒz/  ^*118

(DEU) weil /vaɪl/ ^*119
(ENG) while /waɪl/  ^*120

(DEU) das Volk /fɔlk/ ^*121
(ENG) folk /fəʊk/  ^*122

Š

O tom, jak se v němčině graficky znázorňuje “š” (sch) a “č” (tsch) jsem už psal v článku Základní pravidla pro čtení německých slov.
Pozor si ale musíme dát také na výslovnost spřežek SP a ST. Angličtina čte písmena tak, jak jsou, kdežto v němčině se objeví “š” /ʃ/. To platí dokonce i pro německá jména – angličtina si je zkrátka “poangličtí”.

(DEU) Frankenstein /ˈfʀaŋkənʃtaɪn/
(ENG) Frankenstein /ˈfɹʌŋkənstaɪn/ 

Stejné je to u dalších jmen německého původu jako Einstein, Spielberg, Switzerland, Stuttgart, Strauss apod. Dokonce i der Strudel se v angličtině čte se S.
Více se dozvíte na Help for English.

Toto se pochopitelně neomezuje jen na jména. Další příklady jsou třeba still, stand, stopp či speck (že se tato slova liší i významem, je ještě další věc).

S

V němčině se v slabikách začínajících samotným S (bez spřežky) vyslovuje /z/, jinak /s/.

(DEU) sauber /ˈzaʊ̯bɐ/ ^*123
(DEU) lesen /ˈleːzn̩/ ^*124
ale
(DEU) aus /aʊ̯s/ ^*125
(DEU) die Wespe /vespə/  ^*126

V angličtině je výslovnost S jako /s/ vs /z/ poměrně nejasná a někdy se dokonce řídí spíše gramatickými než pravopisnými pravidly.

(ENG) advise /ədˈvaɪz/ ^*127
ale
(ENG) precise /pɹɪˈsaɪs/ ^*128
(ENG) paradise /ˈpæɹədaɪs/  ^*129

a dokonce
(ENG) use /juːs/ podstatné jméno ^*130
(ENG) use /juːz/ sloveso  ^*131

G / C

G a C se v angličtině čtou v závislosti na následují hlásce.
V kombinacích GE, GI, GY čteme G jako /dʒ/, kdežto GA, GO, GU jako /g/. Podobně v kombinacích CE, CI, CY vyslovujeme /s/, zatímco CA, CO, CU se čte s /k/. Více v článku na Help for English.

Němčina žádné takové pravidlo nemá, G je /g/ a C se používá prakticky jen v přejatých slovech, kde přebírá i původní výslovnost – často je ale v takových případech C nahrazováno Z /ts/ nebo K /k/ (což je právě ona německá systematičnost, o níž jsem hovořil na začátku).

(DEU) die Giraffe /ˌɡiˈʁafə/ ^*132
(ENG) giraffe /dʒɪˈɹɑːf/  ^*133

Podobně i slovo die Regierung ^*134 by nás mohlo svádět k výslovnosti “ž” /ʒ/ – německá výslovnost je ale s “g” /ʁeˈɡiːʁʊŋ/  .

Závěr

Po tom všem, co jsme si výše popsali, je s podivem, že se výslovnostně tak složitý a nesystematický jazyk jako angličtina tolik rozšířil. Oč jednodušší by přece pro svět bylo naučit se jednoduchou německou výslovnost! :--)

Přepis bublinkové nápovědy: