Vydáno dne 06.03.2020
Některá podstatná jména přibírají koncovku -N skoro všude, některá
jen někde a jiná vůbec. Jak se v tom vyznat?
Skloňování podstatných či přídavných jmen dokáže potrápit i velmi
pokročilé studenty. Vyznat se v rozličných koncovkách se někdy zdá být
až nemožné.
Jedna z nejčastěji přidávaných koncovek je -(e)n. Téhle “zatrolené” koncovce se dnes
podíváme na zoubek.
Na začátek článku si ukážeme několik příkladů použití podstatných jmen, v nichž se vyskytuje na konci -n.
Hast du den Jungen gesehen? *1
Anfänge können vielversprechend sein, aber die Enden! *2
Es sind keine freien Wohnungen in unserem Viertel. *3
Willst du wirklich bei diesen Leuten übernachten? *4
Das Essen war köstlich. *5
V každém z příkladů je -n na konci z jiného důvodu (u posledního příkladu dokonce nejde o koncovku, -n je součástí kmene).
Pojďme se podívat na všechny možnosti, kdy se -n přidává i na případy, kdy se naopak vůbec nepoužije.
Substantiva, která se skloňují tzv. slabě, přidávají -n či -en všude, kromě 1. pádu singuláru.
Do této kategorie patří především podstatná jména rodu mužského končící v základním tvaru na -e nebo zakončená dvěma souhláskami, např. der Held *6, der Mensch *7, der Narr *8, der Spatz *9, ale i třeba der Bär *10.
Nejzáludnější je slovo der Herr *11, které přidává -n v singuláru, ale -en v plurálu.
Sag bloß dem Franzosen, wir verstehen ihn nicht! *12
Im Namen des Gesetzes nehme ich Sie fest. *13
Sie will dieses Zimmer einem Studenten vermieten. *14
Ich werde das meinem Kollegen übermitteln. *15
U těchto slov musíme z kontextu poznat, zda se jedná o jednotné či
množné číslo, protože vypadají stejně.
Podobně to ale funguje i u jiných podstatných jmen, která mají tvar
singuláru a plurálu totožný.
V druhé kategorii jsou podstatná jména (až na výjimky rodu ženského), která přidávají -n nebo -en jen v plurálu (ke všem pádům).
Er mag seine Schwestern sehr. *16
Meine Tochter liebt Spinnen. *17
Sind in der Tschechischen Republik gute Schulen? *18
Ich will keine Versprechen oder Entschuldigungen mehr hören. *19
Všimněte si např. slova Versprechen v poslední větě – zde se sice jedná o plurál, ale -n je už v základu slova (v singuláru), není přidané.
Ještě méně koncovek přidává třetí kategorie (drtivá většina substantiv), kde najdeme -n pouze ve 3. pádě množného čísla.
Die Kinder bekommen Geschenke von ihren Vätern und Müttern. *20
Väter und Mütter haben Geschenke von ihren Kindern bekommen. *21
Sie sprach zu ihren Brüdern. *22
Es war nichts an den Wänden. *23
Was hatte er in seinen Händen? *24
Existují i slova, která -n nepřibírají vůbec. Jde o
1) slova končí samohláskou (s výjimkou -e)
2) slova přejatá z francouzštiny či angličtiny
3) zkratky
Fahren wir mit unseren Autos oder mit dem Bus? *25
Die Blumen geben Sie bitte euern Omas und Opas. *26
Sind die Preise identisch in allen Hotels? *27
Die Firma hat ein komisches Logo an ihren LKWs. *28
Nakonec tu máme samozřejmě i slova, která končí na -n či -en v základním tvaru (1. pádě singuláru) a nejedná se tedy u nich o koncovky.
Er lag regungslos auf dem Boden. *29
Er hat gezeigt, dass er noch nicht zum alten Eisen gehört. *30
Das Schiff ist aus dem Hafen ausgelaufen. *31
Jak vidíte, i ta “zatracená” koncovka -n není nakonec žádná věda. V sérii
testů si toto téma můžete ještě důkladně procvičit:
Test: Verdammtes -N #1
Test: Verdammtes
-N #2