Vydáno dne 04.08.2019
Jak vyslovovat E v němčině. Jaký je rozdíl mezi /ɛ/ a /e/.
Nadpis článku možná některé z vás zarazí – jakápak výslovnost E? E je přece E! Ovšem v němčině to není tak jednoduché, protože tu existují dva druhy E.
První a pro Čechy jednodušší varianta je /ɛ/, což je stejná hláska, jako máme v češtině. Objevuje se většinou jak v krátké /ɛ/, tak dlouhé formě /ɛː/.
nett /nɛt/ *1
senden /ˈzɛndn̩/ *2
brechen /ˈbʁɛçn̩/ *3
endlich /ˈɛntlɪç/ *4
/ɛ/ a /ɛː/ se nám objeví vždy ve slovech, v nichž se píše ä.
ständig /ˈʃtɛndɪç/ *5
zu lächeln
/ˈlɛçl̩n/ *6
mächtig /ˈmɛçtɪç/ *7
älter /ˈɛltɐ/ *8
während /ˈvɛːʁənt/ *9
ich wäre
/ˈvɛːʁə/ *10
sich schämen
/ˈʃɛːmən/ *11
Zähne /ˈt͡sɛːnə/ *12
Druhou variantou je /e/, které se většinou objevuje v dlouhé formě /eː/. Pro Čechy ho lze popsat přibližně tak, že nastavíme pusu na /iː/ ale snažíme se říci v této poloze /ɛ/. Takové E “tlačené nahoru” – jazyk je více zvednutý než u /ɛ/, ale méně než u /i/.
Více vám objasní následující schéma a nahrávky.
der Meter
/ˈmeːtɐ/ *13
neben /ˈneːbm̩/ nebo
/ˈneːbn̩/ *14
wer /veːɐ̯/ *15
der/die See /zeː/ *16 *17
Obě hlásky spolu najdete např. ve slově
Existují dvojice, které se liší právě pouze výslovností E a nesprávná podoba E může změnit jejich význam, např.
wir nehmen /ˈneːmən/ *23
wir nähmen /ˈnɛːmən/ *24
Bären /ˈbɛːʁən/ *25
Beeren /ˈbeːʁən/ *26
Každý jazyk a jeho výslovnost se vyvíjí a nejinak je tomu v němčině. Ve většině německy mluvících oblastech se dnes setkáte s tím, že lidé vyslovují i slova s -ä- jako /eː/. Výslovnost /ɛː/ je tam považována za sice spisovnou, ale prakticky nepoužívanou.
Slyšet tak můžete obě varianty:
der Käse
/ˈkɛːzə/ nebo
/ˈkeːzə/ *27
das Mädchen
/ˈmɛːtçən/ nebo
/ˈmeːtçən/ *28
wählen
/ˈvɛːlən/ nebo
/ˈveːlən/ *29
Pamatujte, že E se dá v němčině vyslovovat dvěma odlišnými způsoby. Kdy se který z nich používá ve standardní německé výslovnosti vám vždy poradí fonetický přepis v kvalitním slovníku.
Angličtina má sice jen jedno E, ale v jeho značení ve slovnících je
trochu zmatek. Slovníky se totiž snaží pro uživatele přepis co nejvíce
zjednodušit a zpříjemnit, takže platí pravidlo, že pokud se v daném
jazyce vyskytuje pouze jeden druh určitého fonému (zvuku, hlásky), může
být značen “obyčejným” písmenem. Proto najdete v anglických
slovnících /r/, ačkoli se samozřejmě nejedná o stejný zvuk jako
v češtině. Přesný přepis by užíval znak /ɹ/, ale je to vlastně svým
způsobem zbytečné.
Na druhou stranu to potom může studenty mást, jako se tomu děje
v případě /e/. To je užíváno v anglických slovnících, ač se ve
skutečnosti jedná o /ɛ/. Student němčiny z toho pak může nabýt dojmu,
že angličtina používá ono “tlačené E”, což není samozřejmě
pravda.
Přesný přepis výslovnosti najdete ve slovnících, které se zabývají více jazyky, jako např. wiktionary, nebo v některých odbornějších publikacích.