Vydáno dne 05.02.2019
Jak zacházet s modálními slovesy v préteritu a perfektu.
Základní informace o modálních slovesech a jejich použití v přítomném čase najdete jak v našem obecném shrnujícím článku, tak v jednotlivých dalších článcích těmto slovesům věnovaným.
V minulém čase se modální slovesa používají jak v podobě perfekta, tak préterita. Podrobnosti vidíme níže.
Časování modálů v préteritu si ukážeme na tvarech slovesa KÖNNEN.
osoba | jednotné číslo | množné číslo |
---|---|---|
1. | ich konnte /ˈkɔntə/ | wir konnten /ˈkɔntn̩/ |
2. | du konntest /ˈkɔntəst/ | ihr konntet /ˈkɔntət/ |
3. | er / sie / es konnte /ˈkɔntə/ | sie / Sie konnten /ˈkɔntn̩/ |
Modální slovesa (+ wissen) tvoří préteritum stejnými
koncovkami jako slovesa slabá, tj.
a) vložením T
b) v singuláru 1. os. = 3. os.
Dále se mění kmenová samohláska zpravidla tak, že mizí přehláska (pokud ji slovesa mají).
müssen → ich musste *1
wollen → ich wollte *2
sollen → ich sollte *3
dürfen → ich durfte *4
Sloveso wissen nemá přehlásku, ale přesto mění
kmenovou samohlásku:
wissen → ich wusste *5
Sloveso mögen kromě samohlásky mění navíc i kmenovou
souhlásku:
mögen → ich mochte *6
Das solltest du wirklich nicht tun, Bruder! *7
Sie haben mich gefragt, ob Herr Schmidt da war, aber ich wusste es nicht. *8
Während der Pause durften wir drinbleiben. *9
Entschuldigung, ich musste es machen, ich konnte einfach nicht widerstehen! *10
V perfektu vycházíme u modálních sloves (+ wissen) z kmene v préteritu.
können → ich konnte → ich habe gekonnt
müssen → ich musste → ich habe gemusst
wollen → ich wollte → ich habe gewollt
sollen → ich sollte → ich habe gesollt
dürfen → ich durfte →ich habe gedurft
mögen → ich mochte → ich habe gemocht
wissen → ich wusste → ich habe gewusst
Tyto tvary modálních sloves se ale užívají téměř výhradně při použití modálních sloves samostatně, bez dalšího slovesa (tedy vlastně jako plnovýznamová, “ne-modální” slovesa). Jinak jsou tyto tvary nahrazeny infinitivem. Porovnejte:
Er hat gemusst, ob er wollte oder nicht. *11
Er hat gehen müssen. *12
Ich wollte ihm den Weg auf Deutsch beschreiben, aber ich habe das nicht gekonnt. *13
Ich habe nicht kommen können. *14
V drtivé většině případů se ale setkáte s druhou možností – variantou v infinitivu.
Pozn. pro pokročilejší studenty:
Pokud používáme v perfektu možnost s infinitivem ve vedlejší větě, kde
by podle pravidel mělo být určité sloveso (haben) na konci,
přesouvá se haben před oba infinitivy.
Er war verärgert, weil man ihn informieren sollen hat.
Er war verärgert, weil man ihn hat informieren sollen.
Danke, das ist noch ein wenig mehr, als ich gewollt habe. *15
Hör mal, sie hat ihn bloß nie mehr gemocht als mich! *16
Hast du das gewusst? – Allerdings! *17
Wir haben es ihm sagen müssen. *18
Ich habe gehört, er hat es nicht tun können. *19
Er ist nicht hier, obwohl er hat kommen sollen. *20
Nur etwa zwanzig Minuten haben sie noch das Märchen anschauen dürfen, und dann sind sie ins Bett gegangen. *21
Ukázali jsme si, jak se modální slovesa (a sloveso wissen) používají v minulém čase. Bez znalosti těchto tvarů a jejich užití se prakticky neobejdete v okamžiku, kdy budete chtít mluvit o minulosti. Pomůže vám, že tvary préterita jsou jednoduché a pravidelné, a v perfektu se dává přednost lehčí formě s infinitivem.
V angličtině je použití modálních sloves v minulosti o mnoho složitější, protože je třeba brát zřetel na to, zda je užíváme v jejich primárním nebo sekundárním smyslu, viz např. rozdíl mezi “He had to do it.” *22 a “He must have done it.” *23 Více vám jako vždy prozradí článek na Help forEnglish.