Modální slovesa

Vydáno dne 07.09.2018

Základní informace o modálních (způsobových) slovesech, jejich časování a postavení ve větě.



Modální slovesa (přítomný čas)

Modální (způsobová) slovesa tvoří nesmírně důležitou součást jazyka. Určují tzv. způsob hlavního významového slovesa, které za nimi následuje, a tím dokáží měnit smysl či náladu toho co říkáme, a vystihnout jemné rozdíly ve významu věty.
Obvykle vyjadřují povinnost, nutnost, schopnost, možnost, příkaz, zákaz apod. Mezi základní modální slovesa patří

können /ˈkœnən/ TTT *1
müssen /ˈmʏsn̩/ TTT *2
wollen /ˈvɔlən/ TTT *3
sollen /ˈzɔlən/ TTT *4
mögen /ˈmøːɡən/ TTT *5
dürfen /ˈdʏʁfn̩/ TTT *6

Spolu s modálními slovesy se většinou uvádí i wissen /ˈvɪsn̩/ TTT *7, které se časuje obdobným způsobem, ve skutečnosti ale způsobové sloveso není.

Tento článek pojednává o modálních slovesech obecně, poukáže na některé jejich vlastnosti (slovosled apod.) a přehledně podá jejich časování. Podrobné informace k jednotlivým slovesům naleznete potom v příslušných článcích.

Časování modálních sloves v přítomném čase

Časování modálních sloves je nepravidelné v jednotném čísle, kde

a) dochází ke změně kmenové samohlásky (s výjimkou slovesa sollen),
b) 1. a 3. osoba mají stejný tvar, bez koncovky.

KÖNNEN – moci, umět

osoba jednotné číslo množné číslo
1. ich kann /kan/ wir können /ˈkœnən/
2. du kannst /kanst/ ihr könnt /ˈkœnt/
3. er / sie / es kann /kan/ sie / Sie können /ˈkœnən/

MÜSSEN – muset

osoba jednotné číslo množné číslo
1. ich muss /mʊs/ wir müssen /ˈmʏsn̩/
2. du musst /mʊst/ ihr müsst /ˈmʏst/
3. er / sie / es muss /mʊs/ sie / Sie müssen /ˈmʏsn̩/

WOLLEN – chtít

osoba jednotné číslo množné číslo
1. ich will /vɪl/ wir wollen /ˈvɔlən/
2. du willst /vɪlst/ ihr wollt /ˈvɔlt/
3. er / sie / es will /vɪl/ sie / Sie wollen /ˈvɔlən/

SOLLEN – mít (povinnost)

osoba jednotné číslo množné číslo
1. ich soll /zɔl/ wir sollen /zɔlən/
2. du sollst /zɔlst/ ihr sollt /zɔlt/
3. er / sie / es soll /zɔl/ sie / Sie sollen /zɔlən/

MÖGEN – mít rád, chtít, moci (mít možnost)

osoba jednotné číslo množné číslo
1. ich mag /maːk/ wir mögen /ˈmøːɡən/
2. du magst /maːkst/ ihr mögt /ˈmøːɡt/
3. er / sie / es mag /maːk/ sie / Sie mögen /ˈmøːɡən/

DÜRFEN – smět

osoba jednotné číslo množné číslo
1. ich darf /daʁf/ wir dürfen /ˈdʏʁfn̩/
2. du darfst /daʁfst/ ihr dürft /ˈdʏʁft/
3. er / sie / es darf /daʁf/ sie / Sie dürfen /ˈdʏʁfn̩/

WISSEN – vědět

Sloveso wissen není modální, ale časuje se podle stejných pravidel.

osoba jednotné číslo množné číslo
1. ich weiß /vaɪ̯s/ wir wissen /ˈvɪsn̩/
2. du weißt /vaɪ̯st/ ihr wisst /ˈvɪst/
3. er / sie / es weiß /vaɪ̯s/  sie / Sie wissen /ˈvɪsn̩/

Slovosled

Je-li ve větě modální sloveso, stojí druhé (významové) sloveso až na konci věty.

Ich will es machen. TTT *8
Kannst du auch kommen? TTT *9
Sie sollen uns mit allem helfen. TTT *10
Das dürft ihr nie sagen! TTT *11

Zvláštnosti

Na rozdíl od některých jiných jazyků, např. angličtiny, mají německá modální slovesa všechny slovesné tvary (infinitiv, příčestí…). Další zvláštností je, že modální sloveso může stát ve větě samostatně, bez významového slovesa:

Ich kann das. TTT *12
Wir müssen jetzt nach Hause. TTT *13
Was soll das? TTT *14
Ich will noch ein Stück Napfkuchen. TTT *15
Papa, ich muss mal! TTT *16

Modální slovesa lze dokonce spolu kombinovat:

Ich möchte dich sehen dürfen. TTT *17
Das sollst du können! TTT *18

Obě tyto vlastnosti modálních sloves jsou pro nás Čechy poměrně přirozené, ale pro studenty učící se zároveň jiný jazyk mohou být matoucí.

Anglická modální slovesa, jak zmíněno výše, postrádají některé tvary, nelze je užít bez významového slovesa, a nelze je spolu kombinovat.

Některá se tvarem i významem podobají:

können / ich kann → can
sollen / ich soll → should
mögen / ich mag → may
möchten → might

Jiná mohou ve významu vykazovat jisté odlišnosti:
müssen / ich muss → must

či se jejich význam vývojem jazyka již téměř zcela posunul:
wollen / ich will → will

Více se dočtete např. v článku Modální slovesa na Help For English.

Překlad:
  1. moci, umět
  2. muset
  3. chtít
  4. mít povinnost, mít (něco udělat)
  5. moci (mít možnost)
  6. smět, moci
  7. vědět
  8. Chci to udělat.
  9. Můžeš přijít?
  10. Měli by nám se vším pomoci.
  11. To nesmíte nikdy říkat!
  12. Umím to.
  13. Musíme už domů.
  14. Co to má znamenat?
  15. Chci ještě kousek bábovky.
  16. Tati, mně se chce! (na záchod, musím se jít vy…)
  17. Kéž bych tě směla vidět.
  18. Měl bys to umět!
Přepis bublinkové nápovědy: