Imperativ - Rozkazovací způsob

1) Sie - Form (vykáme)

- skladba věty je stejná jako v případě otázky (sloveso na prvním a podstatné jméno na druhém místě), ale intonační důraz klademe na sloveso (neptáme se)

Příklad:

Stellen Sie bitte die Bücher auf den Tisch!
Kontrollieren Sie am Ende der Arbeitszeit alle Zimmer!

- výjimkou je sloveso sein

Příklad:

Seien Sie bitte vorsichtig!

2) Du - Form (tykáme)

- u většiny sloves je rozkazovací způsob shodný s druhou osobou jednotného čísla, ale bez koncovky a bez podmětu

Příklad:

du gehst - geh! → Geh lieber raus, du Trottel!
du isst - iss! → Iss weniger Zucker, sonst bist du immer so dick!

- slovesa, která končí ve druhé osobě jednotného čísla na -d, -t, -ig, -m a -n, mají příponu -e (ve starších textech je tato přípona i u jiných sloves → gehe! fahre!)

Příklad:

du wartest - warte! → Warte auf mich!
du öffnest - öffne! → Öffne bitte alle Fenster!
du antwortest - antworte! → Antworte mir sofort!

- výjimkou je opět sloveso sein

Příklad:

Sei doch nicht blöd!

- slovesa s přehláskou se píší v rozkazovacím způsobu bez přehlásky

Příklad:

du läufst - lauf! → Lauf so schnell, wie du bloß kannst!
du fährst - fahr! → Fahr zu ihm und sag ihm, was du am Herz hast!

3) Ihr - Form (druhá osoba množného čísla)

- tvar je zcela totožný z druhou osobou množného čísla, chybí ale podmět

Příklad:

Macht eure Bücher zu!
Setzt euch!

Příště si řekneme, jak lze i bez rozkazu dosáhnout svého, tzn. politicky.