Minulý čas v německém jazyce - perfektum

Vydáno dne 19.08.2011

Minulý čas lze v německém jazyce vyjádřit třemi způsoby. Existují dva minulé časy (perfektum a preteritum) a jeden předminulý (plusquamperfek­tum). Dnes si povíme o perfektu.



Neexistuje žádné pravidlo pro přesné použití perfekta nebo preterita, zda se v daném případě musí použít to či ono (s vyjímkou plusquamperfekta, které má své specifické postavení). Přesto se využití obou minulých časů trochu liší. My začneme perfektem (Perfekt).

perfektum - Perfekt

Perfektum se používá:
a) Pro vyjádření minulého času především v mluveném projevu.

Příklad:

Was hast du gestern Nachmittag gemacht? Ich bin zum Arzt gegangen.


Nicméně to neplatí bez vyjímky a i v mluveném projevu se často setkáváme s druhým způsobem - preteritem (i naopak). Týká se to především modálních sloves (können, müssen,...), pomocných sloves (haben, sein, werden) a poměrně často i jiných (např. wissen). Může to ale "postihnout" jakékoli sloveso.


b) Pro děje ukončené v minulosti, které mají souvislost s přítomností.

Příklad:

Seitdem er nach Deutschland weggezogen ist, sehen wir uns ziemlich selten.


c) Jako alternativa budoucího času (Futurum II) pro čas ukončený v budoucnu.

Příklad:

Morgen hat er es bestimmt schon wieder vergessen.
In einer Stunde hast du dein Zimmer aufgeräumt.


Perfektum se tvoří prostřednictvím pomocného slovesa haben nebo sein, které stojí ve větě na druhém místě (v otázce na prvním) a příčestí minulého (Partizip II), které je na konci věty.


sloveso haben\sein

→ Sloveso haben se používá u většiny sloves a zvratných sloves.

Příklad:

Ich habe mit ihm gestern im Krankenhaus gesprochen.
Ich habe gehört, dass ihr euch dort gut unterhalten habt.


→ Sloveso sein se pojí se změnou místa (fahren, gehen, kommen, atd.), změnou stavu (einschlafen, werden, aufstehen, atd.) a se slovesy sein a bleiben.

Příklad:

Er ist erst gestern Abend nach Hause gekommen.
Ich bin ganzen Tag in der Schule geblieben.
Wir sind zu jung gewesen.


Ale pozor! Slovesa, vyjadřující změnu místa, se někdy pojí se čtvrtým pádem a perfekt se pak tvoří s haben.

Příklad:

Ich habe immer diese Automarke gefahren.


Partizip II

→ U pravidelných sloves se tvoří pomocí předpony ge- a koncovky -(e)t. V případě odlučitelné předpony se předpona ge- vkládá mezi ní a kmen slovesa.


arbeiten-gearbeitet, sagen-gesagt, aufbauen-aufgebaut, warten-gewartet


→ Slovesa s koncovkou -ieren a slovesa s neodlučitelnou předponou (be-, ge-, emp-, ent-, er-, miss-, ver-, zer-) tvoří Partizip II bez předpony ge-.


telefonieren-telefoniert, verkaufen-verkauft, studieren-studiert, zerstören-zerstört


→ Nepravidelná slovesa mají svůj vlastní tvar příčestí minulého, který se musíme naučit nazpaměť, protože často dochází ke změně kmene. Tato slovesa mají opět předponu ge- (stejná pravidla pro odlučitelnou a neodlučitelnou předponu jako u pravidelných sloves) a příponu -en.


bitten-gebeten, essen-gegessen, binden-gebunden, beißen-gebissen
empfangen-empfangen, einladen-eingeladen, gewinnen-gewonnen, verlieren-verloren


→ Smíšená slovesa tvoří Partizip II jako pravidelná slovesa, ale dochází ke změně kmene.


denken-gedacht, nennen-genannt, kennen-gekannt, wenden-gewandt (i gewendet)

V některém z dalších článků si povíme o preteritu.

Přepis bublinkové nápovědy: